Sly Stone, Papa Funku no. 3 / Profil

To, že za vznik funku vděčíme Jamesi Brownovi a že za jeho rozšíření zase Georgi Clintonovi, se nemusí snad dále zdůrazňovat. Tenhle článek však bude o člověku, který patrně navždy zůstane ve stínu dvou předešlých, ale jeho hudba není přitom o nic horší. Dámy a pánové, přivítejte Sly Stonea!

Sly Stone

15. března 1944 se manželům Stewartovým v Dallasu ve státě Texas narodilo druhé z pěti dětí – Sylvester. Krátce na to se odstěhovali do města Vallejo ležícího blízko San Francisca. Jak už to tak u amerických zpěváků bývá, jeho kariéru nenastartovalo nic jiného než zpívání v kostele. S rodinnou kapelou The Stewart Four, ve které byli jeho sourozenci Freddie, Rose a Vaetta, se zúčastnil prvního nahrávání singlu „On the Battlefield for My Lord“ v roce 1952. Po dobu jeho studia na střední škole se stal členem mnoha hudebních formací, v nichž nalezl dva členy své budoucí kapely Jerryho Martiniho a Cynthii Robinson. Největšího úspěchu dosáhl s doo-wopovým ensemblem The Viscaynes, s nímž nahrál několik singlů. Z těch nejlepších jmenujme „Yellow Moon“ nebo „Stop What You Are Doing“.Zároveň se také pokoušel prodat svou vlastní kůži a pod přezdívkou Danny Stewart natočil rovněž několik solidních singlů. Po dokončení studia na Junior College již měl na kontě lokální hit „Long Time Away“, jenž vzbudil nemalý rozruch na hudební scéně Bay Area. Sly touto dobou ovládal mnoho hudebních nástrojů, a tak se nelze divit, že brzy začal produkovat pro několik sanfranciských skupin. V roce 1964 složil hudbu k singlu „C‘mon And Swim“ pro Bobbyho Freemana a díky úspěchu, kterým oběma vynesl, se mohl Sly se svou rodinou přestěhovat do San Franciska. Tam pracoval jako DJ na R&B rádiích a zároveň jako producent pro Autumn Records. The Beau Brummels, The Mojo Men, The Great Society, všechny tyto rockové či psychedelické kapely mu jistou měrou vděčí za svou slávu.

Family Stone

Ačkoli Slyovi zabíraly většinu času jeho dvě profese, nikdy se nevzdal myšlenky na svou vlastní kapelu. Díky působení v rádiu, kde kromě rhythm‘n‘bluesových písní pouštěl rock‘n‘rollové klasiky jako Beatles a Rolling Stones, a komponování se rozhodl pro fůzi těchto stylů. Po změně příjmení na Stone založil skupinu The Stoners, která však neměla dlouhé trvání. Začátkem roku 1967 se přejmenovala na Sly & Family Stone, v níž vedle Slye, kapelníka (zpěv, kytara, harmonika, piáno), hráli také jeho sourozenci Freddie (kytara) a Rosie (piáno), kteří mimochodem také přijali příjmení Stone, Cynthia Robinsonová (trumpeta), Greg Errico (bicí), Jerry Martini (saxofon) a Larry Graham (baskytara), který se proslavil vynalezením slapu, stylu hry na baskytaru, při němž se do strun bubnuje palcem. Tento styl se pak stal nedílnou součástí všech funkových nahrávek. Vedle této sestavy kapele vypomáhalo vokální trio Little Sister ve složení Vet Stoneová, Mary McCrearyová, Elva Moutonová. Ve stejném roce kapela vydala na labelu Loadsone Records svůj první singl „I Ain‘t Got Nobody“. Ten upoutal pozornost Epic Records, a tak po podepsání smlouvy přišel debut kapely s názvem A Whole New Thing. To sice soudobé kritiky příliš nenadchlo, ale reputaci si okamžitě napravili jejich dalším albem Dance to the Music v roce 1968. Stejnojmenný hit se dostal do první desítky hiparády Billboard Hot 100, a otevřel tak dveře černobílé kapele do hudebního nebe. Třetí deska Life ze září téhož roku se sice také příliš neprodávala, přestože obsahuje dnes velmi ceněné písně „M‘lady“, „Fun“ a „Life“, zato láskyplný singl „Everyday People“ z konce onoho roku 1968 ano. Ten se stal číslem jedna hitparády a setrval na tomto místě po celý měsíc. Také se objevil na jejich příštím albu Stand! z roku 1969 vedle titulního songu a dalších hitovek jako „Don‘t Call Me Nigger, Whitey!“, „I Want to Take You Higher“ a „You Can Make It If You Try“. Jednoho z nejúspěšnějších alb šedesátých let se prodalo přes tři miliony a udělalo ze Slye a jeho Rodiny hvězdy první kategorie. Skončilo hraní pro poloprázdné kluby, teď přišly na řadu vyprodané sály a samozřejmě památné vystoupení na Woodstocku. Nicméně rok 1969 ještě neskončil.

Sex, drogy a funk

Kapela postupně vydala další singly, jenž se dostaly do první pětky hitparády. „Hot Fun in the Summertime“, alegorii komentující rasové nepokoje v černošských ghettech, následoval dvojáčkový singl „Thank You (Falletinme Be Mice Elf Agin)“ / „Everybody Is a Star“, který se stal dvojkou a v roce 1970 jedničkou hitparády. Šedesátá léta byla nejen obdobím lásky, tolerance, míru a imaginárním nenásilí, ale také obdobím drog, na kterých se stala závislá více než půlka Family, včetně Slye. Proto se tedy tyto singly neobjevily na žádném plnohodnotném albu, ale jen na kompilaci Greatest Hits vydané v pauze roku 1970 mezi deskami Stand! a There‘s a Riot Goin‘ On. Důvodů, proč začal Sly, žijící od konce roku 1969 v Los Angeles, brát kokain, PCP a jiné drogy bylo mnoho. Neustálý nátlak nahrávací společnosti, přesvědčování černých aktivistů a zejména politické organizace Black Panther Party, aby se jeho hudba stala také více vyhraněná a aby vyhodil své bílé spoluhráče, samotné problémy v kapele, případně zhoršující se zdravotní stav. Tak se stalo, že Sly vynechával rozhovory s novináři, na koncerty nechodil vůbec nebo se zpožděním a popularita klesala a klesala.Tyto okolnosti pak také ovlivnily elpíčko There‘s a Riot Goin‘ On z roku 1971. Naštěstí pro nás pozitivně. Přestože se značně lišilo oproti předešlým dílům, bylo velmi dobře přijato. Pochmurná nálada sedmdesátých let plynoucí z rozplynutí se všech snů o lepším společenství dělá toto album daleko temnějším a depresivnějším, než by kdokoli kdy u Slye čekal. Původně tvořila obal americká vlajka s průstřely místo hvězd, jenže nakonec byla z jistých obav nahrazena fotografií z jednoho vyprodaného koncertu. S pomocí hostů Ike Turnera, Bobbyho Womacka a Billyho Prestona se zde nachází skladby jako „Running Away“, „Poet“, „Smilin'“ a „Familly Affair“, která dosáhla stejně jako samotné album první pozice hitparády. Jako první opustil kapelu již během natáčení alba Greg Errico, jako druhý Larry Graham. Nahradili je Andy Newmark a Rusty Allen. Odchod Jerryho Martiniho také visel ve vzduchu. Dokonce byl do Rodiny přijat Pat Rizzo jako jeho náhradník, ale nakonec z odchodu sešlo a v souboru zůstali oba dva. V polovině roku 1973 vyšlo Slyovi a jeho pozměněné Rodině další album. Fresh, jak se jmenovalo, navázalo na úspěch předcházejícího alba, ale nepřekonalo ho. Největším hitem se stala „If You Want Me to Stay“. Sedmá a zároveň jejich poslední deska Small Talk byla vydána v roce 1974. Jedinou zajímavostí je její obal, na kterém je Sly vyfocen se svou ženou Kathleen Silvaou, s níž byl oddán během jeho koncertu v Madison Square Garden před více než 20 000 návštěvníky, a jejich synem Sylvesterem Jr.

Sly Stone podruhé

Kapela se rozpadla v lednu roku 1975. Sly si s tím velkou hlavu nedělal a svůj sólo debut High On You vydal ještě téhož roku. Přestože se jedná o velmi kvalitní počin, koupil si ho málokdo. Tou dobou byly už totiž spíše než on v kurzu kapely jako Funkadelic, Earth, Wind & Fire či Kool & The Gang. Posledním, nezáživným albem, vydaným roku 1976, před ukončením spolupráce ze strany Epicu v roce 1979 bylo Heard Ya Missed Me, Well I‘m Back. Úplně poslední své dvě regulérní desky nahrál na labelu Warner Bros. Jak Back On The Right Track (1979), tak i Ain't But The One Way (1982) prakticky nikoho nezajímaly a zapadly bez povšimnutí. Nebylo to ale díky špatným písním, právě naopak. K jeho dlouholetému protivníkovi kokainu se navíc přidalo disco, které ostatně odsunulo všechny velké umělce funku. Někteří přesedlali na tento styl, jiní svou kariéru dříve či později ukončili. Během osmdesátých let dal o sobě ještě několikrát vědět. Poprvé, když se podílel na písní „Crazay“ od Jesseho Johnsona. Podruhé, když se zpěvačkou Marthou Davisovou natočil duet „Love & Affection“ na soundtrack k filmu Soulman a potřetí, když vydal svou poslední nahrávku Eek-a-Bo-Static. Jedny z posledních informací týkajících se života Slye Stonea jsou jeho uvedení společně s Family Stone do Rock‘n‘rollové síně slávy v roce 1993 a údajně touto dobou probíhající produkování nového alba kapely Phunk Phamily Affair, jenž byla společně s Vet Stoneovou, Cynthii Robinsonovou a několika dalšími muzikanty vytvořena na počest Sly & The Family Stone. Sly, držící se delší dobu v ústraní, se dokonce objevil na jednom z jejich koncertů. Kdo ví, zda se legenda nevrátí.

Diskografie:

1967 A Whole New Thing (Epic)
1968 Dance To The Music (Epic)
1968 Life (Epic)
1969 Stand! (Epic)
1971 There's A Riot Goin' On (Epic)
1973 Fresh (Epic)
1974 Small Talk (Epic)
1975 High On You (Epic)
1976 Heard You Missed Me, Well I'm Back (Epic)
1979 Back On The Right Track (Warner Brothers)
1982 Ain't But The One Way (Warner Brothers)

Osobnosti, které Sly ovlivnil:

Arrested Development, Ice Cube, NWA, LL Cool J, Beastie Boys, Queen Latifah, The Roots, A Tribe Called Quest, Cypress Hill, Outkast, Das EFX, De La Soul, Alkaholiks, Diamond D, Eazy-E, Edo G., Prince, John Legend, Herbie Hancock, D‘Angelo a mnoho dalších

V roce 2003 se rozhodlo všech šest členů původní sestavy Family Stone nahrát album. Slye pozvali, on však odmítnul. Larry Graham ostatně z toho také nebyl nijak nadšený.

V roce 2005 vyšlo album Different Strokes by Different Folks (což je parafráze populární hlášky z písně Everyday People), kde cover-verze písní Sly & Family Stone nahráli John Legend, The Roots, Steven Tyler, Will.I.Am z Black Eyed Peas, Joss Stone & Van Hunt. Jistě překvapí, že za produkcí celého počinu stál sám Sly.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vyjel na turné se svým dlouholetým obdivovatelem Georgem Clintonem a jeho kapelou Funkadelic. V roce 1981 pak dokonce s Georgem a Funkadelic spolupracoval na desce The Electric Spanking of War Babies.

I přes svůj obrovský úspěch a vliv nezískal jedinou cenu Grammy.

Převzato z časopisu Bbarák

Tagy: Sly Stone, Sly & The Family Stone, Everyday People, Stand!, Life, Fresh, Larry Graham, funk

Rubrika: Profily, 4. června 2006, Ravenak

Komentáře

Milioner Ikona k nicku: Milioner

16.31 - 4. června 2006

stejně to je zvláštní že aspon jednu za to co dokázal nedostal…

Danny

23.41 - 4. června 2006

náhoda?

tak to je haluz, zrovna jsem si pustil koncert Slye a jeho family, kouknu na metancity a tu jeho profil. V poslední době si na Slyovi hodně ujíždím, dokonce víc než na J.B. škoda, že comeback se asi už nebude dít…

:fuky: Ikona k nicku: :fuky:

14.29 - 9. června 2006

sounds good

http://www.slystonemusic.com/ sou tam ukázky písniček…

Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.