METANCITY – nejen Hip hop

The Roots Vs. The Books / The Roots

Ačkoli prezentujeme náš web jako hudební, v žádném případě se nevyhýbáme jiným uměleckým záležitostem. Své místo u nás nalezly jak sportovní akce, tak novinky ze světa techniky či pozvánky na různé výstavy. Z nadpisu už je určitě patrné, kam směřuji. Rozhodl jsem se – asi dosti netypicky – napsat o knihách. Všechny tři se blízce dotýkají hiphopové kapely The Roots. Čím a jak se dozvíte v následujících třech článcích. Záměrně se budu snažit uvést co nejméně detailů týkajících se příběhu. Co kdyby si je pak někdo z vás chtěl přečíst.

The Roots

Počátek historie tohoto filadelfského živého bandu se datuje do roku 1987, kdy se na střední škole seznámili zakládající členové kapely – rapper Black Thought a bubeník ?uestlove. Přestože rozhodně nebyli první živě hrající hiphopovou kapelou, během několika let se vypracovaly mezi nejuznávanější nejen na hiphopové scéně. Do dnešní doby vydali sedm více či méně úspěšných, zato však vždy kvalitních alb. K Roots patřil jednu dobu i patrně nejslavnější beatboxer The Godfather of Noyze Rahzel nebo stále s nimi spolupracující Scott Storch, v současnosti nejvyhledávanější producent.

Roots: The Saga of an American Family

Ačkoli byste v textech kapely jen těžko hledali nějakou zmínku týkající se této dramatické ságy, je jisté, že si Black Thought a ?uestlove vybrali pro sebe jméno právě podle ní. Příběh této knihy má historický základ, dialogy jsou samozřejmě vymyšlené. Přesto tato kniha z roku 1976 má blíže k literatuře faktu a spíše než o historii jedné afroamerické rodiny podává silné svědectví o novodobém otroctví. Ve své době také sloužila jako působivý prostředek proti rasové diskriminaci.

Alex Haley pracoval na Kořenech více než deset let. Procestoval na 800 000 kilometrů, hodiny a hodiny strávil studováním archívů a záznamů starých lodních společností dovážejících otroky z Afriky. Jeho pátrání ho nakonec zavedlo až do vesnice svého praprapraprapraděda Kunta Kinteho, ústřední postavou, jíž je věnován největší prostor knihy. Velkou roli při napsání tohoto příběhu hrály také tradice. Z generace na generaci předávané historky o Kuntovi u Afroameričanů, v jeho domovské Gambii zase znalosti griotů, tamních historiků, jenž svůj život zasvětili znalosti dějin.

Kořeny začínají narozením Kunty v roce 1750 ve vesnici Juffure, kde šťastně žil až do svých 17ti let, kdy jej při sběru dřeva chytili lovci otroků. Následovala tří týdenní cesta v lodním podpalubí s asi třetinovou ztrátou všech chycených černochů, což tvořilo tehdejší průměrný úbytek. Ven se zbičování, fyzicky a psychicky zdecimovaní dostali, jen aby z nich byla smyta špína z vlastních výkalů. Po příjezdu do Ameriky se Kunta několikrát pokusí utéct, vždy je chycen, brutálně zbičován a při posledním pokusu o útěk mu dokonce chytači otroků useknou chodidlo. Rozdělení příběhu stojí na přímých příbuzných autora. Po Kuntovi přejímají úlohu hlavní postavy jeho dcera Kizzy, její syn George a jeho syn Tom, který prakticky ukončí rozvrstvený příběh, když se po válce Severu proti jihu přestěhuje s celou svou rodinou do státu Tennessee. Závěr knihy patří slovům Alexe Haleyho, které čtenáře blíže seznamují s jeho dlouho trvajícím pátráním, včetně jeho přijetí mezi Kuntův rodný kmen Mandingů.

Tato v originále zhruba sedmi set stránková novela (v českém překladu má samotný příběh stran 616) je velmi poutavě napsána. Myslím, že by se bez problému dala přečíst během jednoho týdne. Jednak díky silnému příběhu, který do sebe čtenáře okamžitě stáhne, jednak díky napětí, které panuje mezi jednotlivými postavami. Jejich život závisí jen na rozhodnutí svého pána, jenž v Kořenech ještě většinou vystupuje osvíceněji, než jak by si ho každý z nás představoval. V jednu chvíli má čtenář pocit, že rod Kunty Kinteho je nejšťastnějším v celé Americe. Během několika stránek pak není problém dění směřovat podle toho nejčernějšího scénáře.

Alex Haley

Po dvacetileté službě u námořnictva se živil novinařinou. Známé jsou především jeho rozhovory pro magazín Playboy, pro nějž vyzpovídal mnoho osobností své doby. Mezi nejslavnější patří hudební mág Miles Davis, doktor Martin Luther King, vůdce Americké nacistické strany George Lincoln Rockwell, kontroverzní boxer Muhammad Ali, trumpetista a ještě slavnější producent Quincy Jones a bojovník za lidská práva Malcolm X. Posledně jmenovaný se pak také podílel na své biografii, kterou ve formě rohovorů Haleymu zprostředkoval a Haley ji pak knižně vydal krátce po Malcolmově zavraždění členy Nation of Islam, které mimochodem sám předpokládal, v roce 1965. Dvanáct let nato byly Kořeny zfilmovány, téhož roku pak autor obdržel Pulitzerovu cenu a Spingarnovu medaili, jež je udělována významným osobnostem Národní asociací pro pokrok barevného obyvatelstva. Ačkoli Haleyovu slávu značně pošramotilo rozhodnutí soudu, které ho usvědčilo z plagiátorství (měl okopírovat nemalé pasáže z Afričana Harolda Courlandera), stále patří Kořeny a samozřejmě Autografie Malcolma X mezi nejvelkolepější díla literatury dvacátého století. U nás vyšly Kořeny v překladu Michaela Žantovského v roce 1981 a lze je zapůjčit v každé druhé knihovně. Rozhodně stojí za přečtění.

Zdroj:

Haley, A. : Kořeny. Praha 1981
http://www.allmusic.com
http://en.wikipedia.org

Tagy: Roots: The Saga of an American Family, Alex Haley, Kunta Kinte, Kizzy, Tom Lea, The Roots, ?uestlove, Black Thought, Scott Storch, Rahzel

Rubrika: Články, 17. dubna 2006, Ravenak



Komentáře

11.14 - 26. dubna 2006

 

tak to si asi prečtu :)


Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama