METANCITY – nejen Hip hop

Daddy Freddy: Original Raggamuffin Soldier / Profil

V následujících řádkách bych vám rád představil veterána, který je považován za průkopníka jamajského ragga (nejen) v britském hiphopu. Daddy Freddy se věnuje přes dvacet let královské disciplíně zvané deejaying, což je u něj doma na Jamajce ekvivalent hiphopového rappera. V tomto případě navíc extra rozjetýho, protože rychlost 598 slabik za minutu jej dostala do Guinessovy knihy rekordů. To ale není jediný důvod, proč se na vás z této stránky směje právě Freddy. Tím hlavním je fakt, že můžete 3. Března v Praze poprvé na živo okoštovat Freddyho skills!

STUDIO ONE CLASSICS

Daddy Freddy se narodil v roce 1965 v jamajském Kingstonu pod jménem Frederick Small. Jeho domovem bylo chudé ghetto jménem Trenchtown, kde žili i Bob Marley a Jacob Miller. Freddyho cesta ale mířila trochu jinam – k na Jamajce všude přítomným soundsystémům. Do tajů práce s mikrofonem jej nejprve zasvětil jeho soused a další známý budoucí veterán Ranking Joe. Freddy tak dostal tu nejlepší průpravu a brzy začal hlásit pro sound svýho strejdy a doprovázet i svý kámoše jménem Sugar Minott a Lt. Stitchie. Specielně sound cukrovýho Minotta byl tou dobou na Jamajce hodně populární, a to vneslo do povědomí ostrovních dancehallů i jméno Daddy Freddy. Sugar je dodnes známý a uznávaný zpěvák, který je navíc jedním z mladší gardy zpěváků kolem legendárního trenchtownského Studio One. To vedl přes 35 let naprosto jedinečný studiový inženýr a producent jménem Clement „Coxsone“ Dodd, který byl bez nadsázky jednou z nejdůležitějších postav jamajského reggae. Nejen, že u něj vznikly zásadní riddimy typu „Real Rock“, „Death in The Arena“, nebo „Throw Me Corn“, ale své první singly u něj natočili Bob Marley, Alton Ellis, Burning Spear, Skatalites, Freddie McGregor a mnoho dalších.

Zpátky ale ke story Daddy Freddyho, v které Sugar Minott a Studio One sehráli mimořádně důležitou úlohu. Jak už jsem naznačil výše, Minott je zpěvák sladkej jak cukrkandl, ale zároveň úspěšný producent, který pomohl nahoru i dalším klukům z ghetta. Právě na jeho doporučení se Freddy dostal do Studia One, kde v ´85 vyšel i jeho první singl „Zoo Party“ na známém riddimu „Under Mi Sleng Teng“. Pecka sklidila zaslouženou pozornost a tak brzy logicky následovalo další nahrávání. Daddy to vzal z gruntu a v ´86 vydal své debutové album Body Lasher na labelu XTerminator, z kterého se dostalo do jamajské Top 10 neuvěřitelných šest singlů. O rok později svůj úspěch korunoval vypalovačkou „Joker Lover“, kde s ním hostuje Pinchers, což je další pozoruhodný zpěvák, na kterého si posvítíme někdy příště.

BRITSKÝ EXPERIMENT

Díky předchozím úspěchům následovalo brzy poté první Freddyho turné po USA v produkci labelu Chrysallis, který mu v ´87 umožnil zamířit do Velké Británie a navázat kontakt s tamní reggae hvězdou jménem Asher D. Z této spolupráce vznikla deska Raggamuffin Hip Hop, která představila královně Alžbětě a jejím poddaným revolučně chytlavou kombinací dancehallového toastování a hiphopových beatů. Album sklidilo velký úspěch a vyšlo u několika dalších vydavatelství v Evropě i USA, kde připravilo půdu pro další expanzi. Daddy v následujících letech pokračoval v zásobování trhu svým chraplavých raggamufinem na dancehallových beatech, ale zároveň si hrál s různými možnostmi, které přinesl pobyt v multikulturním Londýně. Nejen, že tam pomohl dostat se na špičku trojce zpěváků jménem Top Cat, Tenor Fly a Prento Youth, ale taky inicioval rozjezd labelu Congo Natty, který se později stal jedním ze synonym pro raggajungle. Daddy zároveň spolupracoval s pestrou partou lidí od Dr. Dre a Cypress Hill přes Go West a Meli´sa Morgan až k jménům David Morales nebo Beats International, což je Norman Cooke aka budoucí Fatboy Slim. Je proto na snadě, že Daddyho dalším experimentálním počinem byl tzv „Ragga House“, který vysvětluje svou podstatu už ve svém názvu. Ten se ale prý minul účinkem, Freddy byl asi příliš striktní pro šampóny na extázi. Zajímavější pro vás spíš vzde skutečnost, že Daddyho vokály vysamplovaly například KRS One, Salt´n´Peppa nebo The Prodigy. Freddyho jsme tou dobou mohli vidět dokonce v programech britských i amerických televizí od Yo MTV Raps a Soul Train přes CNN až k populární show pro děti Blue Peter na BBC.

EXPRESS PRO GUINESSE

V ´89 se Daddy v Británii zúčastnil hudebního festivalu Radio Capitol, kde probíhala soutěž o nejrychlejšího rappera na světě. Jak už jste asi pochopili z kontextu, Freddy se zúčastnil a překonal stávající rekord. To se mu nakonec podařilo celkem čtyřikrát po sobě, kdy překonal sám sebe zrychlením z 346 slabik na 598. Podmínkou zápisu do Gunessovy knihy rekordů samozřejmě bylo, aby text dával smysl. Tento výkon byl sice o pár let později překonán, ale titul průkopníka ragga hiphopu Freddymu už nikdo neodpáře. Mimochodem o setkání s Daddym tehdy projevil zájem dokonce tehdejší prezident Spojených států Bill Clinton. Kdo ví, jestli jej zajímaly Freddyho neobvyklé schopnosti, nebo se chtěl naučit pořádně inhalovat?

OBČERSTVENÍ PRO NOVÉ MILÉNIUM

Každopádně po deseti hektických letech na výsluní se Freddy rozhodl v ´94 vrátit na Jamajku, aby si zrekapituloval svou cestu a znovu objevil sílu svých kořenů. Sem tam sice nahrál nějakou pecku, ale na novou desku jsme si museli počkat až do roku 2000. Tou je album Old School – New School, které překvapivě vyšlo na labelu Third Eye Music v produkci jeho majitele – britského dubového kouzelníka jménem Rootsman, kterého jste před lety mohli slyšet v pražské Roxy. Rootsman je známý pro své kosmické hudební tripy, ale na této desce uslyšíte dubwize v intenzivním a napínavém spojení s jamajským ragga, hiphopem i junglem. Je to hodně zajímavý album, který mi zní aktuálně i pět let od jeho vydání. Daddy Freddy tím dal jasný signál, že je zpátky ve hře a je třeba s ním počítat i v novém miléniu, protože má originální styl a nasazení, jak málokdo. Vedle mnoha klubových akcí po celém světě dostal Freddy pozvání v ´04 na prestižní německý festival Summerjam a stejného roku se objevil i na MTV Hip Hop Open. Vypadá to, že Daddyho návrat na scénu se dá považovat za úspěšný, i přesto že se mezitím objevily stovky mladších talentů. Důvodem je asi hlavně jeho hravý a novátorský přístup, s kterým kombinuje styly a přesto zůstává sám sebou. Freddy dnes podobně, jako více zasloužilých veteránů, podporuje novou generaci zpěváků a předává své zkušenosti mladším. Přesto jsme se dočkali v Evropě v roce 2005 nového alba jménem Hardcore, kde vedle hostujících legend formátu Ranking Joea nebo Josepha Cottona z kapely Culture, najdete moderní ragga dancehallový zvuk s přesahy do bhangry i drum´n´bassu. Jsem proto hodně zvědavý, co Daddy Freddy představí v Praze za doprovodu berlínského backing bandu Dub Passport. Pro upřesnění dodávám, že máte jedinečnou šanci jej slyšet na živo 3. Března v Abatonu na festivalu Snow Splash.

Tagy: Daddy Freddy, Ranking Joe, Studio One, Sugar Minott, Asher D, Coxsone, Trenchtown

Rubrika: Profily, 7. února 2006, Lomesh



Komentáře

Článek dosud nebyl komentován.

Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama