METANCITY – nejen Hip hop

Yeah! Rozhovor s The Regime o hip hopu, o České Republice, o plánech do budoucna...čti!

Před několika týdny se uskutečnila historicky největší hip-hopová akce na severní Moravě, na Metan Hip Hop Festu 2 se krom samotných Phi Life Cypher z UK, předvedli i jejich krajani žijící v Praze – The Regime. My jsme pro vás s touto kapelou připravili rozhovor. Takže neváhejte a čekujte!

Ahoj, mohli byste se našim čtenářům na začátek trochu představit?

Emdee: Whagwaan, já jsem Emdee aka Emdiesel z Readingu UK. Reprezentuju The Regime family.

NI: What up, jmenuju se NI aka Max Power aka The Black Rasputin aka The Žižkov King přímo z New York City. Jsem členem Cherry Hill a The Regime, toho nejlepšího z obou světů above/under ground hip-hopu.

Tuco: Já jsem Tuco aka Johny Local… DJ z The Regime…

Povězte mi, jak a kdy jste se dostali do České republiky a proč jste se rozhodli tady zůstat?

E: Přišel jsem sem v dubnu 2003, když jsem cestoval po Evropě. Strávil jsem tady jeden týden, pak zase na jeden odcestoval a pak se sem opět na týden vrátil. Jenže ten týden se nějak protáhl, a tak jsem stále zde. Miluju to tady. Sice bych tady neměl být… ale lidé jsou tady super, skvěle se mi tady žije a vůbec je to tady parádní, kámo.

N: Byl jsem na turné s Living Color a když jsme dorazili do Prahy, potkal jsem tady pár skvělých lidí, kteří mi říkali, abych se na ně pak přišel podívat. Tak jsem se tedy po skončení turné vrátil a potkal dokonce ještě víc skvělých lidí. Zároveň jsem poznal místní hip-hop a potkal pianistu z Cherry Hill, se kterým jsme založili onu kapelu. Tak jsem tady teda zůstal. Jsem rád, že tady můžu být. Psaní písní mi tady jde samo. Tohle město je mou největší inspirací (Praha pozn. autora). Cítil jsem, že bych tady měl zůstat a taky mi přišlo, že mi tohle místo dodává na kreativitě. Nezáleží na tom, co budu ve svém životě a v muzice dělat. Prahu budu považovat za svůj domov hodně dlouho.

T: V roce 2002 jsem pracoval pro Lowlife records a slyšel od Task Force o Hip-Hop Kempu. Přijel jsem se sem podívat jako DJ. Navíc mi žádný podobný festival v Británii nemáme, musel jsem to zkontrolovat. Bylo to fér, hodně se mi na Kempu líbilo. Zpátky jsem se vrátil o rok později na další Kemp. Mezitím jsem cestoval po světě. Nějaký čas jsem trávil v Tokyu, Sydney, Aucklandu a v Itálii. Věděl jsem, že tady Emdee již nějakou dobu žije, a tak jsem si Prahu vybral jako místo, kde budu učit. Navíc jsem to tady už trochu znal. Pak jsem se vrátil do Itálie, kde to bylo v pohodě, ale zase tamní scéna se mi zdála zaseknutá. Chtěl jsem skloubit DJing s učením a vzhledem k tomu, že je tady velká poptávka po rodilých mluvčích, sbalil jsem si svých pět švestek a přijel…

Jak jste se dostali k hip-hopu? Co vás nejvíce ovlivnilo?

E: Začal jsem poslouchat hip-hop, když mi bylo dvanáct. Nepamatuji si, díky čemu jsem začal rapovat. Zkrátka jsem jen poslouchal hodně muziky a pak začal psát své vlastní texty. Je to úžasná forma vyjádření se a skvělý hudební žánr.

N: Hip-hop je ve mně. Když mi bylo dvanáct, byl jsem jen dítě freestajlující na školním hřišti. Nic moc to pro mě neznamenalo, ale starším holkám se to líbilo. Situace se změnila po tom, co jsem slyšel pecku It Was Written od Nase. Okamžitě jsem si to zamiloval. Chtěl jsem se stát toho součástí a ukázat lidem svůj úhel pohledu. V hudbě jsem se našel. Lidé, které v hudbě vyhledávám, jsou různí. Každého rappera mám rád z jiného důvodu. Miluju hip-hop, protože je to pro mě báječná forma sebevyjádření. Miluju rappery, jejichž projev tě donutí poslouchat. Někteří ti vyprávějí příběh, ale když skončí, tak jim na to řekneš jen „no a?“. Někteří zase donutí poslouchat všechny okolo, jen když otevřou pusu. Miluju rappery jako je Jay-Z, který bude vždycky v mém seznamu na prvním místě, hlavně teda díky jeho undergroundovějším věcem. Taky žeru Commona a Nase, kterého v mém cd playeru najdeš vždycky.

T: Za moje první setkání s hip-hopem považuju Beastie Boys v osmdesátých letech. Na základní škole jsem nosil kolem krku značku Volkswagnu. Když jsem začínal s DJingem, hrál jsem všechno možné od deep housu, junglu až po trip-hop a hip-hop. Byl jsem hodně eklektický a tohle všechno byla moje oblíbená muzika. Na hip-hop jsem se začal soustředit až později. Byl jsem jediný DJ ve městě, který dával juggling a skrečoval (ačkoli velmi jednoduše), takže si mě často zvali na párty, kde jsem teda většinou hrál na své stagi na junglových akcích a podobně.

Emdee, ty a Tuco jste ze stejného města a přátelé jste hodně dlouho. Jak jsi se dostal k NImu?

E: Jojo, Tuca znám přes 8 let. S NIim mě jednoho večera seznámil Tuco v našem starém dobrém Whiskey Baru. Myslím, že jsme se chystali jít na Sedmičku. Ale přesně nevím… Tuco, mohl bys o tom říct víc?

T: Potkal jsem NIho díky Loren a chlápkovi jménem Rob Banks, který se mu tou dobou staral o produkci. Abych byl upřímný, když jsme se poprvé setkali, moc jsem mu nevěřil. Cizinci jsou vždycky nedůvěřiví k jiným cizincům v téže zemi. Zejména v hip-hopu je to tak, že máš spoustu lidí, kteří sami sebe nazývají rappery, a přitom nedělají nic než zneužívají místní scénu. Během deseti minut jsem zjistil, že on takový není.

Tuco, vím, že tvá máma pochází z Itálie. Žili jste v UK a nyní se tví rodiče přestěhovali do Itálie. Kde se cítíš nejvíce doma? Tady v Praze?

T: Tohle je hodně těžká otázka. Je tady spousta věcí, které mi chybí. Hodně pro mě znamenalo být promotérem a práce pro label, ale žití v UK nesnáším. Celý tamní systém je pěkně zkurvený. V Itálii jsem žil moc rád, ale nemohl jsem tam najít práci. Česká republika má v sobě něco z nejlepšího, ale zároveň i nejhoršího. Mladí lidé se zdají, že by rádi kráčeli kupředu, ale stará generace a starý systém to tady pořád ještě drží u dna. Je tady strašná byrokracie. Jednoduché věci jako jít do bandy nebo obdržet peníze z mé práce anebo reklamovat věci v obchodech jsou jednou velkou noční můrou a časově hodně náročné. Většina mé rodiny žije v Itálii, takže tohle asi bude místo, kde se nejvíce cítím doma.

NI, jsi zároveň i MC z Cherry Hill. Myslím, že jsou zde velké rozdíly mezi těmito dvěma kapelami. Která z nich je pro tebe důležitější?

N: Cherry Hill je skupina, se kterou jsem s L začal lehce přetvářet hip-hop, a je to něco jako moje dítě, protože bez Cherry Hill by mě nejspíš nikdo neznal. Ale ve skutečnosti se to má takhle…. Shledávám The Regime a C-Hill jako dvě strany jedné mince. Na jedné straně dělám velmi odlišný hip-hop s C-Hill, se kterým chceme změnit všeobecný pohled na hip-hop, jak je znám po celé světě. C-Hill je zlomová kapela a miluju ji. Na druhou stranu The Regime je tvrdá nekompromisní hiphopová kapela a tenhle styl tvoří tu největší část mého života. Je to jako cesta, kterou jsem prošel……. Miluju tvoření muziky a stání na stagi. The Regime mi dodávají jiné pocity. Dávají mi možnost pracovat s různými producenty a vytvářet rozdílné tracky. Podívej se, C-Hill je víc než jen rap… Lidi, kteří mají rádi rock, jazz a vůbec všechny typy muziky stejně tak jako hip-hop ocení C-Hill, protože jim dodává jiný pohled na věc. Otevírá lidem mysl a ukazuje jim, jaký vlastně hip-hop je. Hip-hop, který s The Regime děláme, je real dirty and raw a něco dává spíše hiphopovým puritánům a underground heads.

Emdee, slyšel jsem, že první show jsi dělal s DJem Babylonem a až v prosinci 2004 jste dali dohromady The Regime. Čí to byl vůbec nápad vytvořit něco takového?

E: No, má první show nebyla s Babylonem. Dávno předtím, než jsem sem přišel, jsem vystupoval s Tucem v UK. V České republice jsem před Babylonem dělal s několika Američany, Orionem a Trafikem a až pak začal pracovat s Babylonem. Nepamatuju si přesně, s kým jsem hrál prvně. Ale pamatuju si, že s Orionem to bylo na novoroční párty 2003/2004. S Babylonem jsem začal až někdy v půlce roku 2004, aspoň myslím teda. Moc jsme toho spolu neodehráli, ale i tak je to můj člověk… Big up, man. Let‘s do something soon!

The Regime vznikl ke konci roku 2004 a byl to víceméně NIho nápad. S Tucem jsme právě dohráli na jedné párty v Sabotáži a byli jsme trochu opilí. Rozhodl jsem se jít domů, a když jsem nasedl do tramvaje, volal mi NI a povídal něco ve stylu: „Jsme tady jediní dava dobří opravdu anglicky repující lidi. Proč se nesejdem a nedáme dohromady něco jako kapelu?“. Mluvili jsme o věcech, které jsme od hip-hopu chtěli. A pomalu se to posouvalo až do té podoby, v jaké se to nachází teď. Ale vždycky to bylo ve stylu: Jojo, proč ne, let‘s kill it.

Tuco, jak jsi se dostal k DJingu a jak dlouho vůbec hraješ?

T: Stal jsem se DJem, protože hudba byla vždy mou největší zálibou. Neuměl jsem hrát na žádné hudební nástroje, a tak jsem začal hrát tracky jiných lidí.

V jakém duchu se nesou vaše texty? Na co se zaměřujete?

E: Na kousek od všeho… some hardcore shit, some battle shit, some political shit… prostě rapujeme o všem možném. Proč se držet jednoho tématu, když je život tak rozličný?

N: Mé texty jsou o životě. Někdy v životě se dostaneš do gangsta pozice, jindy zase trpíš. Každý bojuje a každý má své dobré dny, fajn párty a všechny tyhle pozitivní věci. Poslouchám hudbu a nechám své pocity plnit stránky papírů. Můj projev je vždy tvrdý a nikdy nic nevracím zpět. Říkám, co cítím. Právě teď se zaměřuju na tvoření hudby, ve které by se lidé mohli sami vidět. Hraju si se slovy a jsem Textař. Je tu spoust rapperů jako 50 Cent, který ve svém textu nic neřekne a mluví pořád o tom samém. Ale zároveň tu máš lidi jako Ill Bill nebo Nas, v jejichž textech najdeš nějaký smysl. Takhle to dělám taky.

T: Momentálně píšu koncept LP o červech a rybaření.

Jaké hudební žánry ceníte?

E: Mám rád spoustu žánrů. Poslouchám hip-hop, dub, reggae, jazz, funk, dancehall, trochu rock, punk i grime. Tuco mě pomalu dostává do Baile Funk shitu. Dokonce se mi líbí ta snowboarďácká pecka od Dana Bárty.

T: Ten track od Dana Bárty stojí za hovno. Má strašný hlas a ten text je zatraceně děsný. Jinak miluju hip-hop. Současný americký mi sice přijde lehce kýčovitý. Především jejich undergroundová scéna. To tak UK nabírá na síle. Mám rád jungle, reggae, ska, grime je super. Zejména mám rád Baile Funk, jeho veselost. Mám rád prakticky všechno krom komerčního R&B, bezduchou záležitost jen pro vydělávání peněz a germánskou muziku. Nenávidím dudy.

N: Poslouchám všechno. Mám uši otevřené a poslouchám… takhle můžeš všude najít něco skvělého. Některá cédéčka můžu poslouchat 5 měsíců, u některých nevydržím déle jak 2 dny.

Jste ovlivněni mainstreamovým hip-hopem nebo si tvoříte své vlastní věci, tak jako by jiný hip-hop neexistoval?

E: It’s all about the riddim man, it’s all about the vibe… Když někdo udělá nějaký hot shit, pak je to prostě dobrý track. Momentálně poslouchám Stay Fly od Three Six Mafia s featuringem od 8ball, MJG & Young Buck. Nejsou to sice nejtalentovanější rappeři na světě, ale ten track je zatraceně dobrý. Když o tom opravdu přemýšlíš, zjistíš, že hip-hop je prostě hip-hop. Preferuji UK věci. Žádná z nich není mainstream, protože v UK neexistuje komerční scéna. Jsem ovlivněn vším, vším, co se děje kolem mě, vším, co se děje ve světě, zprávami, bídou, vším. Sway je pro mě velkou inspirací, zvlášť když vidím, jak daleko se díky své píli dostal.

N: Jsem ovlivněn obojím. Nikdy neuděláš nic takového, co by celý svět ještě nikdy dřív neslyšel. Nicméně se musíš snažit, abys při tvorbě svých tracků, našel něco originálního a dal do toho vše. Chci dělat hudbu, která tady bude déle než já. Nedělám věci jen proto, aby zněly buď jako underground, nebo jako mainstream. Dělám hudbu podle sebe. Když slyším beat, který se mi líbí, rád sebe do něj vložím. Myslím, že je tady jak dost undergroundových vypalovaček, tak undergroundových tragédií. Stejné je to u mainstreamu. Chci dělat kvalitní hudbu, nezáleží na tom, zda bude znít tak nebo jinak.

T: To je nemožné. Jediný dobrý hip-hop, který teď vychází je mainstream. Dokonce i Common je teď mainstream. Jen srovnej někoho jako Jadakisse nebo The Gamea s někým jako Perceptionists. Nejde to. Poslední album od Perceptionists je děsné. Ale zároveň nemám žádný respekt pro muziku z fabriky. Např. takový Eminem je velmi populární, sice stojí za hovno, ale pracoval tvrdě, aby se dostal tam, kde je. Za to Bow Wow jen řekl 3 řádky z Doggystyleu.

Co si myslíte o české scéně? Koho ceníte?

E: Budu upřímný. Když dorazím teď dorazím do klubů, je to děs a hrůza. Jsem unavený chodit do hiphopových klubů, kde hrají komerční recyklovaný R&B bullshit, pop z osmdesátých let a všechny ty průměrné sračky. Co se sakra děje? Před rokem nebo dvěma to tak nebylo, proč to nemůže takhle být i dnes? Chtěl bych jen slyšet dobré věci. Hudebně si myslím, že je scéna dobrá, ale všechny ty dětské, uměle vytvořené beefy jsou strašně patetické. Pravý beef je pravý beef a na tom není nic špatného, ale tohle je fake shit. Ne, tohle není pro mě. Nicméně Supercrooo tady mění celý sound a těším se na jejich nové věci. Nové album od Indyho & Wiche bude určitě dost dobré. Těším se na nové PSH a věci od DJe Sidea jsou taky pěkně hot. Někdo by to však měl dotáhnout do mezinárodního měřítka.

T: Moc se o ni nestarám, ale myslím, že Prago Union udělali moc dobře, že mají na své desce Mastu Ace. Ten jejich společný track je světová třída a Masta Ace je kurva legenda. Je to rozhodně pokrok vzhledem k Planet Asiovi nebo K-Otix.

N: Pass… Cítím to jako Emdee a Tuco, nicméně ne doslova. Nový Indy & Wich vypadá dost dobře a taky jsem slyšel něco nového od Supercrooo, což se mi taky dost líbilo. Produkce přináší něco nového a zní dobře. Něco ale do prdele říct musím. Scéna tady není tak velká pro všechny ty beefy a věci kolem toho. Díky Bbaraku a Boombapu je scéna rozdělená. Kdybys měl v každém městě několik tisíc hip-hopperů, tak potom by to mohlo být cool. Takhle tu máš jen vyvíjející se a rozvíjející se scénu, na které se lidi nezajímají o hudbu, ale jen se hádají o to, kdo je dobrý a kdo ten špatný. Já se nepřikláním k žádné straně, protože s žádnou nemůžu souhlasit na 100%. Narodil jsem se s mozkem a taky ho používám. Nenechám druhé lidi za mě rozhodovat. Myslím si, že lidé tady potřebují najít odpověď na otázku, co vlastně chtějí a co ne.

S kým momentálně spolupracujete? Slyšel jsem, že nahráváte track Out of the Fire Pt. 2 s Indym & Wichem…

E: Jo, Wich nám pro tenhle song dělal remix, Indymu se líbil, a tak jsme se rozhodli, že nám k němu dodá featuring. Najdete ho na jejich novém albu a taky se k němu chystáme brzy natočit videoklip. Jinak pracujeme s mnoha rozličnými producenty a umělci z Itálie, Belgie, Německa… Taky jednáme s jednou významnou UK kapelou o kolaboraci….

T: Jo, Wich je zatraceně skvělý producent a je to čest… Momentálně je hot víc než kdokoli jiný. Máme od někoho několik beatů.

Jaké tři věci právě teď posloucháte?

E: Poslední tři alba, která jsem slyšel, byla Sway Da Safo – This is my promo Vol 1, Sway da Safo – This is my promo Vol 2 a Home Sweet Home Promo Mixtape od Kana.

N: Poslední tři sklabdy, které jsem poslouchal , jsou Be od Commona, která bude v mém cd playeru určitě ještě nějaký čas, taky jsem poslouchal opět Illmatic od Nase a pak ještě nějaký starší jazz na pročištění mysly, nějakého George Bensona… Je opravdu těžké jmenovat jen 3 věci, protože poslouchám hudbu dennodenně.

T: Zejména poslouchám věci, které budu v časopise recenzovat. Všechno se mi nelíbí, ale kdybych měl jmenovat tři dobré, tak album od Kana, nový Dave Bannes a Three Six Mafia. Moc se těším na nové Foreign Beggars.

Co plány do budoucna?

T: Po Metan Festu vyrážíme přímo do Bratislavy a pak budeme vystupovat jen sporadicky, kdokoli si nás můžete zabookovat! Až do turné s Indym a Wichem, které začne začátkem příštího roku, budeme makat na našich show. Chceme to dotáhnout na maximum.

Jednou jste mi říkali, že byste moc chtěli hrát v ostravském Fabricu. Proč zrovna tam? Můžeš to tady ještě jednou zopakovat?

E: Tuco hrál ve Fabricu, když byl na Maddrum turné. Pověděl mi, že ten klub je téměř identický, jen o trochu menší, jako Fabric v Londýně. Říkal, že je to ten nejlepší klub, ve kterém v České republice byl. Jestli je to tak, tak bych si tam chtěl určitě zahrát. London-style klube v Ostravě.. pozvi mě!

T: Moc toho k zopakování není. Je to dobrý klub, byl jsem jím uchvácen, nicméně stále dávám přednost Sedmičce.

Jaký byl koncert v Ostravě? Bavili jste se?

E: Ta párty byla skvělá. Bylo úžasné vidět všechny ty lidi, kteří tam přišli kvůli hip-hopu. Taky bylo fajn slyšet na hiphopové párty hip-hop a ne R&B. Promotion byla vynikající. Big up Metan crew! Bylo to opravdu skvěle zorganizované. Jediný problém byl v tom, že všichni jsme byli nemocní. Já jsem byl opravdu vyčerpaný a nebylo snadné ten koncert odehrát. Ale byla to sranda a moc se těším, až k vám zase přijedem. Mad love to the North East crew. Díky Čvandovi, Detaylovi, Adymu a Sabs, keep it like this!

Nějaké pozdravy nebo něco, co byste ještě chtěli říct?

E: Těšte se na Out Of The Fire Pt 2 Video, The Change the channel na 12ti palci, na mixtape a samozřejmě na připravované album.

N: Keep watchin!

T: Chystám se makat na svých věcech, dám do toho to nejlepší ze mě a budu dál makat s těmahle klukama, mějte oči otevřené!

Díky moc za váš čas!

E: Není za co. Big up Metancity.com – moc díky za podporu.

T: No problem.

N: No problem…anyti­me…peace

Rozhovor: Sabs
Překlad: Ravenak

Tagy: The Regime Indy a Wich Metan Hip Hop Fest 2 Emdee NI Tuco UK Hip Hop rozhovor interview

Rubrika: Články, 26. listopadu 2005, Sabs



Komentáře

12.07 - 26. listopadu 2005

A žádné „props“ pro fukkela?  

..kurec tuco :o)))


Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama