METANCITY – webzine of black music | Boj za rasovou rovnoprávnost / Marcus Garvey

Boj za rasovou rovnoprávnost / Marcus Garvey

Hudba představuje pro Afroameričany daleko více než pro ostatní lidi všech ras a etnik. Jenom ta jim totiž alespoň na chvíli umožňovala, aby zapomněli na jejich těžký otrocký život, segregaci a rasovou diskriminaci. Pokud chcete skutečně poznat a pochopit černou hudbu, musíte především znát historický kontext a politickou situaci dané doby. K čemuž vám snad dopomůže následující rubrika. Jako první osobnost, která zasvětila svůj život boji za rovnoprávnost a řešení otázky černošského problému v Americe, uvádím Marcuse Garveyho, prakticky prvního černošského vůdce, jehož ideje o vytvoření nezávislého černošského státu poprvé sjednotily tak velké množství černochů.

Marcus Mosiah Garvey

„Lid, který nezná svou historii, je jako strom bez kořenů.“

Narodil se 17. dubna 1887 na Jamajce jako nejmladší z jedenácti dětí. Jeho rodiče patřili mezi tamní intelektuály, ale museli se živit pomocnými pracemi.Během dětství moc bílých přátel neměl, jeho rodina žila v dělnickém městečku Saint Ann, značně poznamenané segregací. První zkušenost s rasismem zažil v útlém věku, kdy ho jeho bílí přátelé nazvali negrem a odmítli se s ním nadále bavit.

Po svém otci zdědil lásku ke knihám, a tak se nelze divit tomu, že se ve čtrnácti letech stal učněm svého kmotra, vlastnícího tiskárenskou firmu. Stejně jako jeho otec, jeho kmotr měl dobře vybavenou knihu, která přišla kmotřenci velmi vhod. První zájem o politiku se u něj probudil při častých diskusích, odehrávajících se v kmotrově firmě. V roce 1906 opustil rodné město za účelem vyhledání perspektivnější práce v Kingstonu, hlavním městě Jamajky. Tam se živil jako typograf a již o rok později byl respektován jako zkušený mistr svého oboru. Uplynul další rok a pan Garvey, jenž bude jednou označen jako Černý Mojžíš, přišel o práci, protože vedl stávku svých kolegů za vyšší mzdy.

V roce 1910 začal psát a vydávat své vlastní noviny a krom toho se rozhodl odcestovat do Kostariky, kde pracoval na banánových plantážích. Nesnesitelné pracovní podmínky, předsudky a tvrdý život se zasloužily o to, že se rozhodl jednou provždy změnit postavení černochů. Stal se členem Národního spolku, první jamajské antikoloniální organizace. Posléze se rozhodl zjistit, zda i jiné země jsou taky tak rasistické jako jeho rodná Jamajka. Nějaký čas tak cestoval po střední a jižní Americe a ono sociální podnebí bylo prakticky totožné.

V roce 1912 se z toho samého důvodu vydal do Anglie, kde mile překvapen nalezl černé i bílé žít nesegregovaně. Kultura svého lidu ho zaujala natolik, že se zapsal na univerzitu v Birbecku, chodil do muzeí a navštěvoval přednášky různých pročernošských skupin. Nejvíce se ztotožňoval s panafrickým hnutí, jehož cílem bylo „spojit veškeré barevné proti imperialismu celého světa“.

V roce 1914, kdy už byl zpátky na Jamajce, založil Asociaci pro všeobecný pokrok a zachování dědictví černé rasy (UNIA) a stal se jejím prezidentem. Jejím hlavním cíle bylo sjednotit všechny černé v rámci křesťanství, postarat se o jejich vyšší vzdělání a vybudovat silné hospodářství. Vedle toho vydával týdeník Negro World, ve kterém se zabýval událostmi a postoji týkající se jeho organizace, říkal černochům, aby na svou rasu byli pyšní a přesvědčoval je, že návrat do Afriky je jediné možné řešení rasových problémů. Po korespondenci s Bookerem T. Washingtonem se v roce 1916 vydal do Spojených států, kde Američany seznamoval s doktrínami jeho Asociace, která bude mít začátkem dvacátých let více než 1100 poboček ve 40 zemích a přes dva miliony členů.

Garvey měl mnoho nápadů, jak zlepšit žití svých lidí. Kromě řetězců restaurací, obchodů s potravinami, Černošské korporace továren, které měly poskytnout pracovní místa pro mnoho černochů. Nápady to byly dobré, některé se posléze zrealizovaly, ale většinu se jich nepodařilo uskutečnit. Nejvýznamnější byla námořní Linka černé hvězdy (Black Star Line), založená v roce 1919, po které se přepravovaly jak důležité suroviny a výrobky, tak i lidé z Karibiku do USA a Afriky. Vyvážené předměty měly vydělat peníze na lepší život v Africe. Tato smělá akce však záhy selhala, ať už díky různým sabotážím FBI (ředitel Hoover považoval Garveyho za komunistu a nepřítele USA) či špatnému hospodaření s penězi.

Ve dvacátých letech se snažil o vytvoření prvního vyspělého černošského státu na území Libérie, kam by se nastěhovali všichni barevní obyvatelé Ameriky. Jenže veškeré snahy byly marné; tento nápad se moc nelíbil ani vládě Libérie a už vůbec ne evropským mocnostem.

Linka černé hvězdy nejen, že měla dluh ve výši jednoho a čtvrt milionu dolarů, ale navíc přivedla svého zakladatele do vězení. V roce 1925 byl tři roky po svém sporném obvinění z podvodu uznán vinným a poslán do atlantského státního vězení na pět let. Nakonec byl trest zkrácen jen na dva roky, avšak ho okamžitě po propuštění deportovali domů na Jamajku, kde ho obrovské množství lidí doprovodilo až do základny Asociace.

Rok na to se vypravil do Ženevy, kde Lize národů prezentoval Petici černé rasy, ve které žádal odčinění křivdy spáchané na černém lidu. Politickou stranu lidu, první moderní jamajskou politickou stranu, založil v září roku 1929, jenž se zaměřovala především na práva dělníků, vzdělání a pomoc chudým.

Vliv Asociace slábl (zvláště když se její stoupenci dozvěděli, že odchod do Afriky financoval z části také Ku-klux-klan) a po korupčních aférách se Garvey rozhodl pokračovat v jeho boji v Londýně, kde v polozapomnění také 10. června 1940 zemřel.

Dnes je považován nejen na Jamajce jako jeden z prvních vůdců černých a jeho myšlenkami se inspirovali mnozí slavní politici dvacátého století. Zajímavostí také je, že z jeho proroctví o zvolení prvního afrického císaře přimělo mnoho lidí k založení vlastního náboženství – rastafariánství.

Rubrika: Profily, 29. září 2005, Ravenak

Fotka ke článku Boj za rasovou rovnoprávnost / Marcus Garvey

Reklama

Komentáře

česki

11.00 - 30. září 2005

:o)))

chce to více práv pro bílé…:o))))

Pokud chcete přidávat komentáře ke článkům, můsíte se nejdříve zaregistrovat a poté přihlásit (je nutné mít povoleny cookies).

Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.