METANCITY – nejen Hip hop

He's Rick James, Bitch

Po nějaké době se opět vracím s mými články, jenž mapují životy slavných osobností hudebního nebe. Z parafrázované hlášky je již jistě patrné, který život budeme moci skrz písmena prožít. Bohužel i tentokrát je i tento uzavřen, poněvadž nás pan Rick James opustil 6. srpna minulého roku. Tato zpráva ale nebyla zas tak pro fanoušky překvapující, protože byl všeobecně znám svým bohémským životem a užíváním kokainu. Tuzemské web magazíny o jeho smrti informovaly a Phatbeatz.cz dokonce přinesl i stručnou biografii. Pokud chcete znát základní fakta, pokud nemáte čas nebo pokud nechcete číst mé dětinské úvahy a názory, doporučuji tento odkaz http://www.phatbeatz.cz/index.php?… Jinak můžete pokračovat se čtením dál.

Rick James, vlastním jménem James Ambrose Johnson Jr., přišel na svět 1. února 1948 (zajímavostí je, že dlouho byl za rok jeho narození považován 1952.) v Buffalu ve státě New York jako třetí dítě z osmi otci automechanikovi a mámě živící se vším možným (tanečnice, pokojská). V patnácti letech narukuje k námořnictvu, jenže posléze mu tato služba vlasti začne překážet v hudební kariéře, a tak přestává na výcvik chodit, což pro něj skončí označením dezertéra. V roce 1964 utíká do Toronta a hraje se svou první kapelou The Sailor Boys na baskytaru. V této skupině hrál i Nick St. Nicholas pozdější člen kapely Steppenwolf (Born To Be Wild ;)). Ke konci téhož roku se přejmenovávají na The Mynah Birds a nahrávají svůj první singl pro kanadskou pobočku Columbia Records. Společně hrají rok, jehož konec uzavírá nahrazení St. Nicholase Brucem Palmerem. Krátce poté dochází k další změně v sestavě a k The Mynah Birds se přídají kytaristé Tom Morgan,John Taylor a bubeník Rickman Mason. Zajímavostí je, že v té době se kapela zhlížela spíše v The Rolling Stones než v r&b hvězdách té doby. Začátkem roku 1966 především díky strejdovi MelvinFrankli­novi ze slavné kapely The Temptations podepíše Rick se svou kapelou smlouvu se společností Motown. Tom Morganovi se však tato spolupráce nelíbí a přenechá své místo Neil Youngovi.

Zdá se, že všechno jde, jak má. Jenže zdání klame a díky podlému manažerovi Morley Shelmanovi kapely, který peníze přidělené Motownem na nahrání alba utratí za heroin, vše končí. Po krádeži následuje vyhazov, za což se Shelman kapele odvděčí tím, že Motownu prozradí Rickovy problémy s námořnictvem. Ačkoli se Motown vždy zajímal především o Rickyho, nechtěl mít nic společného s člověkem, který byl hledaný FBI. Ricky si odsedí rok v brooklynském vězení pro mariňáky a končí jeho členství v The Mynah Birds.

Po propuštění z věznice odjíždí do Toronta. Brzy poté se stává textařem a producentem Motownu a spolupracuje se soulovými kapelami Bobby Taylor & The Taylors z Kanady a The Spinners z Detroitu, jejichž hudba bude jednou označována,díky producentovi Thom Bellovi, jako Philly Soul (Philladelphia Sound). V létě roku 1969 se usazuje v Los Angeles a zakládá tam novou skupinu jménem Salt‘N‘Pepper. Ta nahrává jedno demo pro Atlantic Records a hrají až do doby, kdy Rick a další člen kapely Ed Roth nahrají se skupinou Heaven and Earth dva singly. O rok později, tedy v roce 1972, opět zakládá Rick s několika dalšími umělci nový soubor, jehož jméno zní Great White Cane. Téhož roku vydají album, ale pár měsíců po se rozpadnou. Koncem 1972. přichází Rick s novou sestavou, která nahraje album v roce 1973, jenže nikdy nevyjde. O této sestavě se tvrdí, že byla jakýmsi základem pro pozdější The Stone City Band. Poslední událostí před propuknutím skutečné sólo kariéry je založení bluesové kapely The Main Line ve Velké Británii.

Rickův život teď vyplňuje cestování z Británie do Detroitu a živí se produkcí a psaním textů pro Motown až do roku 1977, kdy oficiálně vzniká jeho kapela The Stone City Band. Ta si vytváří svůj vlastní styl kombinací funku, punku a rocku. Za tímto funk‘n‘rollem stojí především Rick, který měl za cíl pozměnit dosavadní funk na více melodičtější, progresivnější a textově náročnější. V roce 1978 přichází za Berry Gordonem, majitelem Motownu, s již hotovým albem. Berry v něm vidí skvělého inovátora, a tak je smlouva ihned podepsána. Debutové album Come Get It vyjde zanedlouho poté a obsahuje jeho první hit číslo jedna You & I a také píseň Mary Jane, ódu na marihuanu. S dalším albem, které se nazývá Bustin Out of L Seven, přichází o rok později a přinese mu první turné po Spojených státech. Rickova turné jsou ohromně úspěšná a přinesou rovněž slávu i kapele Mary Jane Girls, které se staral o produkci, a mladému zpěvákovi jménem Prince. Následující alba Fire It Up (1979) a Garden of Love (1980) žádné velké úspěchy nepřinesla. Prodejnost nebyla špatná, ale stále byly o třídu horší než první dvě. Naštěstí tento menší neúspěch Ricka nakopne natolik, že vydá jedno z nejlepších alb funku vůbec. Street Songs (1981) se stalo jeho nejlépe prodávaným albem (získalo třikrát platinu) především díky trackům jako Ghetto Life, Give It To Me Baby a nesmrtelné odrhovačce Super Freak, která mu vynese cenu Grammy a kterou později zvěční i MC Hammer, když použije její instrumentální část pro svůj hit U Can‘t Touch This.Rick se drží trendu minimálně jedno album ročně, a tak se s rokem 1982 dostane mezi lidi Throwin‘ Down obsahujíc hitovky Money Talks, Standing on the Top s featuringem od The Temptations a Dance Wit‘ Me. Ricky touto dobou zachází mnohem dál než kdokoli jiný, je divoký a jeho jméno se stává synonymem pro erotiku a užívání drog. K tomuto období se vážně jedna historka, kdy si s ním promluvil jeho idol Dizzy Gillespie. Radil mu, aby zpomalil a pořádně se nad sebou zamyslel, protože mu silně připomínal jeho dlouholetého spoluhráče a kamaráda Charlieho Parkera, jenž zemřel ve velmi mladém věku na následky rychlého životního tempa a přílišné konzumace alkoholu a drog. Píše se rok 1984 a přichází čas na další lpíčko. Cold Blodded, se stejnojmenným hitem, s duetem se Smokey Robinsonem – Ebony Eyes a s featuringem Grandmastera Flashe ve skladbě P.I.M.P. the S.I.M.P., určitě není žádným béčkovým počinem, ale kvality a úspěchu Street Songs nedosahuje. Reflections z 1984. je spíše výběrem jeho největších hitů, ale objeví se zde i dvě nové skladby – 17 a On What A Night. Za nijak úspěšná se nedají považovat ani další dvě alba The Glow (1985) a The Flag (1986), spíše naopak. The Glow se až nápadně podobá soulovému Garden of Love a The Flag bývá dokonce označováno za jeho nejhorší vůbec. Snahou o zlepšení své situace se dá označit album Wonderful, které vychází na labelu Reprise/Warner Bros. Úspěch singlu Loosey‘s Rap s hostující rapperkou Roxanne Shanté překvapí snad všechny fanoušky, ovšem samotné album je poněkud jednotvárné.

Mezitím Rickova závislost na kokainu roste, dle jeho slov byl za něj schopen utratit i deset tisíc dolarů týdně. Často prý ani nevěděl, zda je noc či den nebo kde že se to vůbec nachází. Vše vyvrcholilo v roce 1993 fyzickým napadením dvou žen, za což byl pak odsouzen k dvouletému pobytu ve vězení. Tam se věnoval především psaním textů. Po jeho propuštění se účastní pořadu Behind the Music televizní stanice VH1 a bez servítek mluví o svém životě. Poslední album Urban Rapsody vyšlo v roce 1997 a na tu dobu bylo velmi solidní. Rick zněl jako Rick z osmdesátých let a objevili se zde i hosté Snoop Doggy Dogg, Rappin‘ 4-Tay, Charlie Wilson a Bobby Womack. S novými písněmi přišlo na řadu i nové turné, které však bylo kratší, než se plánovalo, protože dostal během koncertu mrtvici. Zbytek života se věnoval především svým dětem a mladým lidem, které varoval před drogami.

Jak jsem již napsal na začátku, Rick James, kytarista, textař, producent (Teena Marie, Mary Jane Girls, Eddie Murphy), zpěvák, symbol a showman, zemřel 6. srpna 2004. Přestože pitva ukázala, že se v Rickově těle nacházelo velké množství různých drog, byla jeho smrt klasifikována jako přirozená. Zemřel ve spánku ve své rezidenci v Los Angeles a zůstaly po něm tři děti, kterým zanechal nemalý finanční obnos, jenž krom úspěchu svých singlů a alb nabyl především díky poskytnutí svých písní rapperům (Salt‘n‘Pepa, EPMD, MC Hammer, Will Smith, LL Cool J …) k samplování.

Tagy: Rick James

Rubrika: Profily, 24. dubna 2005, Ravenak

Fotka ke článku He's Rick James, Bitch
Fotka ke článku He's Rick James, Bitch
Fotka ke článku He's Rick James, Bitch
Fotka ke článku He's Rick James, Bitch
Fotka ke článku He's Rick James, Bitch
Fotka ke článku He's Rick James, Bitch
Fotka ke článku He's Rick James, Bitch


Komentáře

21.58 - 15. září 2005

Rick M  

dik vasku,pochopil jsem kdo je ten největší pasák)!!!

…Go Rick Go!!!!…


Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama