METANCITY – nejen Hip hop

Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby

O tom, že se hip-hop dostal tam, kam neměl, nás každý den přesvědčují všelijaká média, ať už se jedná o tuzemská nebo zahraniční. Uměle vyprovokované beefy české scény mě nechávají naprosto klidným, budoucnost taky nechám stranou, lepší už to nebude. Zajímá mě hudba, zajímají mě kořeny. Kdo je na tom stejně, ať čte dál.

Na začátku nebylo slunce, nýbrž tma, tma lodního podpalubí. Kolonizace Ameriky, otroci na plantážích, Sever proti Jihu, 13. dodatek americké ústavy. Nehodlám se o tom dále rozepisovat, kdo neví, o co jde, ať si dodělá základní školu. To, že černoši reagují na hudbu přirozeněji než ostatní, ví každé malé dítě. Ne však každý ví, že tato vlastnost byla otrokáři vysoce ceněna. S uměním hrát na hudební nástroj stoupala i cena otroka, a tak taky byla tato schopnost velmi podporována. Po celodenní práci byla odpočinkem a prakticky i jediným druhem zábavy hudba. Inspiraci v textech nacházeli černoši především v Bibli, vznikají první afroamerické hudební styly, kterým dnes říkáme spirituál a gospel neboli městský spirituál. Kdo viděl Sestru v akci, má vyhráno.

První afroamerický styl, který ovlivnil celý svět, se jmenuje ragtime a vzniká koncem devatenáctého století. Kde přesně se neví, ale mluví se především o St. Louis a Chicagu. Největší hitem byl track „Maple Leaf Rag“ od Scota Joplina. Píše se rok 1920 v New Orleans se hraje(vzniká) jazz. Hudba, která je populární dodnes. Hudba založená na improvizaci jednotlivce či celé kapely. Používají se zpočátku jen žesťové nástroje, pak se přechází na klasiku v podobě pozounu, kornetu, bendža, kontrabasu a bicí. Nejznámější orchestr – King Oliver‘s Creole Jazz Band, jehož členem byl také Louis Armstrong; geniální umělec proslavený hity jako What A Wonderful World, Hello Dolly nebo Blueberry Hill. Neodpustím si drb pro nezasvěcené, Louis byl vášnivým kuřákem marihuany. Drogy ostatně provází většinu umělců. Louis si také zahrál s francouzskou šansoniérkou Edith Piaf(La Vie En Rose). Jazz se dále „rozděluje“ na tři nejvýznamnější odnože – orchestrální jazz, který proslavil především pianista Duke Ellington, swing a bebop. Swing se stal doménou bílých muzikantů a obrovských ánsámblů. Známí jsou trombonista Glenn Miller, klarinetista Benny Goodman a jejich big bandy. Swing zatlačuje pro jazz tak příznačnou improvizaci. S koncem druhé světové přichází bebop. Ten improvizaci zase oživuje. Největší umělci? Rozhodně Charlie Parker(alt saxofon), John Coltrane(tenor saxofon) a Dizzy Gillespie(trum­peta), velký vzor Milese Davise, trumpetisty, který položil základy současného jazzu.

Jazz se stal masovou záležitostí, přibývá víc a víc bílých muzikantů. Proto se do popředí dostává další styl vyvíjející se stejně jako jazz od počátku dvacátého století. Blues, synonymum pro ghetta. Melancholie, texty vypovídající o stále těžkém životě černochů patří mezi jeho typické znaky. Za otce bluesu je považován William Christopher Handy. Nesmrtelnými se staly zpěvačky Bessie Smithová a Billie Holidayová. V padesátých letech vzniká na severu Spojených států městský blues známý také jako rhythm‘n‘blues. Rytmus se ustálil a inovací je využití elektrických kytar, a nezapomenu ani na nějaká jména slavných, tady jsou – BB King, Muddy Waters, The Drifters, také Ray Charles, který ale bývá většinou spojován s hudbou soulovou. Popularizace jistého stylu má většinou za následek vznik stylu jiného. V našem případě r‘n‘b a soul, jemuž patří šedesátá léta.

Ale ještě k r‘n‘b, jelikož ten je velmi významný. Kdysi jsem psal o historii SKA, kde jsem se o něm také zmínil. Pro pořádek to napíšu ještě jednou, protože jamajská hudba je pro hip-hop velmi důležitá. Jamajka, šedesátá léta, tamní styly calypso a mento se spojují se severoamerickým r‘n‘b a vzniká SKA, za jehož průkopníky považujeme hráče kapely Skatalites. Nebudu se zde rozepisovat o dalších vlnách SKA, poněvadž ty nejsou pro hip-hop zas tak podstatné. Zpomalením SKA dostaneme rocksteady a The Paragons se známým hitem Tide Is High. Toots And The Maytals vydávají píseň Do The Raggay, podle které se nakonec pojmenuje další styl – reggae. Lee Perry, Burning Spear, Bob Marley a Peter Tosh kralují, silné politické texty ovlivňují každého Jamajčana. Rozdílné tempo reggae písní bylo tvrdým oříškem pro všechny tamní DJe, a tak vznikne dub, tanečnější forma reggae. Dub se vydává na klasický 7“ vinylech, na jedné straně se nalézá samotná píseň a na druhé její instrumentálka(ver­sion), do které začínají DJové mluvit (toastovat). Mezi nejdůležitější toastery patří DJ U-Roy, který mixování desek přenechal člověku jménem King Tubby. Vývin je nezadržitelný, v polovině osmdesátých let minulého století se přiřítí dancehall(ragga), nejpopulárnější současná hudba na Jamajce vůbec. Většina instrumentálek je vytvořena digitálně, desky pouští selectoři a vokály mají na starost DJové nebo také raggamuffini (Yellowman, Beenie Man, Bounty Killer, Lady Saw, Sean Paul, Shabba Ranks, Capleton). Ještě jedna poznámka ohledně dancehallu. Kdysi jsem zkoušel zjistit, jaký je rozdíl mezi dancehallem a ragga. Dopídil jsem se k tomu, že dancehall je hudební styl pojmenovaný podle toho, že se hrál v tanečních halách; jak prosté. Dancehall má dva podstyly, jeden se jmenuje lover‘s rock (písně o lásce) a druhý ragga. Ruku bych za to do ohně nedal.

Zpátky do Ameriky. Kromě soulu a SKA vzešlo z r‘n‘b ještě něco „zlého a špatného“, a to rock‘n‘roll. Muzika, která kompletně pozměnila muziku jako takovou. Rodiče jsou šokováni, mládež se baví. Hraje jim Bill Haley, Jerry Lee Lewis, Little Richard, Chuck Berry a samozřejmě Elvis Presley. Po rock‘n‘rollu se na světlo světa dostává rock. A s rockem je bezprostředně spojený další velikán – Jimmi Hendrix, který rovněž měl co dočinění s bluesem. Jsme zpět u soulu; v Chicagu, New Yorku a Philadelphii sází umělci na uhlazený styl, na jihu je soul přesně opačný a v Detroitu vzniká s labelem Motown i stejnojmenný styl. Prvními hvězdami Motownu se staly The Supremes(Diana Ross), dále na Motownu vydávaly(vydávají) takové hvězdy jako The Commodores, Rick James, Mary Jane Girls, Stevie Wonder, Marvin Gaye, The Temptations nebo Jackson 5, kde roli hlavního zpěváka obsadil největší umělec všech dob, Michael Jackson. Člověk, který dosáhl dokonalosti ve všem, co kdy udělal. Spojením tance, zpěvu a režírování videoklipů se navždy zaspal do hudebního nebe. Ostatně prodejnost alba Thriller mluví za vše. Motown style můžeme považovat za první skutečný afroamerický mainstream. Za funk (slangový výraz pro zápach černochů) považujeme tu nejtvrdší formu r‘n‘b(southern soul). Jeho základem je „groove“. Vysvětlit tento pojem není snadné. V doslovném překladu to znamená „rýha“, např. rýha na gramofonových deskách. Když James Brown chtěl po kapele dobrý rytmus, tak křičel „gimme some groove!“. Když má něco groove, má to taky šmrnc. Groove udává především hutná baskytara, elektrická kytara a dechové nástroje jako saxofon a trumpeta. Ve funku se mnohem více improvizuje než v klasickém r‘n‘b. Jeho základy nebo rozšíření mají na svědomí Sly & The Family Stone, James Brown, Earth, Wind & Fire a George Clinton s Parliament/Fun­kadelic, za poslech také stojí Kool & The Gang. Všechny tyto osobnosti měly zásadní vliv na vznik hip-hopu, to je si třeba uvědomit.

V době největší slávy funku, startuje éra tanečních stylů. Disco vede. Tento styl dostal jméno podle Discotheques(dis­koték), klubů, kde se pouštěly především tanečnější verze funku a soulu. Zajímavostí je, že tyto kluby byly většinou pro homosexuály. Pár jmen pro představu – Boney M, Village People, The Bee Gees, Chic, Blondie Instant Funk. Kupodivu i Barry White nebo Isaac Hayes bývají mnohými odborníky do tohoto stylu řazeni. Posléze se disco rozdělí na dvě frakce. První – techno a house, druhá – hip-hop, respektive rap. Pojem hip-hop se začíná používat později.

Jsme doma, Kool Herc přijíždí z rodného Kingstonu do South Bronxu a s sebou si bere mnoho dubových desek. Poprvé hraje na narozeninách své sestry, kde sice úspěch sklidil, ale Bronx na dub nebyl. Coke La Rock se ujímá role MCho, DJ Kool Herc nakupuje nové desky, především Jamese Browna. Afrika Bambaataa se zajímá o electrofunk, Kool Herca trumfuje v počtu desek, a tak také dostane přezdívku Master Of Records. Zulu Nation hlídají ulice, Grandmaster FlashGrand Wizardem Theodorem začínají jako první scratchovat, Rocksteady Crew tančí v parku. Tohle jsou osmdesátá léta, tohle je hip-hop.

Tagy:

Rubrika: Články, 27. října 2004, Ravenak

Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby
Fotka ke článku Od spirituálu k hip-hopu / historie hudby


Komentáře

Článek dosud nebyl komentován.

Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama