METANCITY – nejen Hip hop

Když je český hip-hop v tak špatném stavu, proč tedy vycházejí nejlepší desky? / Hitparáda

Slyším a čtu to pořád. Hip-hop je mrtvý, hip-hop je o ničem, český hip-hop nestojí za nic, kdysi to bylo skvělé, dnes je to špatné, zaseknuté, neprogresivní a tak dále. Říkají to už všichni, včetně těch, kteří jsou za aktuální stav přímo či nepřímo zodpovědní. Je to ve své podstatě dost úsměvné a mohl bych zde ocitovat bezpočet naprosto mimózních výroků, ale to bych musel spojit s kritikou české hudební kritiky v celé její šíři, a na to opravdu nehodlám plýtvat časem. Pevně věřím, že každý druhý čtenář už je se vším důkladně srozuměn tak jako já. Co ale udělat v situaci, kdy se z kritizování současných poměrů stalo zase jedno velké a nechutné klišé? Co vymyslet na často paradoxní názory, které jsou pro nevzdělanost, omezenost nebo kamaradíčkování jejich autorů s jistými osobami domácí hiphopové scény donebevolající? Co říct, aby umělci a pak samozřejmě i jejich fanoušci věděli, že jejich tvorba nalezla v této zaslepené atmosféře odpovídající odezvu? Vlastně nic složitého, jen si něco připomenout.

Osobně mě podobné komentáře nechávají chladným. Jednak jsem nikdy nepřišel na chuť oné tradiční nostalgii po věcech, které jsou mnohem více spojeny s událostmi s hip-hopem přímo nesouvisejícími (v patnácti je všechno fajn), jednak si dobře pamatuju, že se český hip-hop kritizoval vždy a během každé příležitosti. To asi patří k české nátuře. Upřímně si ale zhodnoťme současnost. Skutečně je český hip-hop tak žalostný? A pokud ano, k jaké době předtím se zasněně chcete obracet? Bylo to snad někdy lepší? Ano? Opravdu tohle někdo chce tvrdit v momentě, kdy se například DJ Wich chlubí Lil’ Waynem, Pio Squad mají u sebe ve studiu Smif N Wessun a třeba o desce W.W.W. se mluví napříč celou hudební sférou jako o nejdůležitějším počinu tohoto desetiletí? Kvalita českého hip-hopu navzdory posledním zbytkům zašlé slávy někdejších hvězd roste, a to rapidně. Dokonce i celá scéna zažívá jakési obrození, pokud jde o volbu témata. Čeští hudební žurnalisté si toho zatím nevšimli, i když to probíhá už více než rok. Je to návrat ke kořenům, svým způsobem, ale pouze jako jakási inspirace, která celou věc posunuje dál. Lamentování nad dnešním stavem hip-hopu je passé.

Abychom si ukázali, že o kvalitní kusy rozhodně není nouze, dovolil jsem si sestavit jakýsi přehled těch nejlepších desek, které za poslední tři roky vyšly. Shodou okolností se tyto mnou vybrané počiny vůbec nebojím označit za ty nejlepší, které kdy vyšly v celé historii českého hip-hopu, jíž momentálně oslavuje projekt 20ers, o němž si samozřejmě včas také něco řekneme. Některé z nich vznikly v době, kdy stoprocentně bylo nad čím běsnit, jiné stály na začátku oné takzvané poslední velké změny a ty další už jsou „pouze“ jejím produktem. Podle těchto pěti desek se český hip-hop nachází ve svém vůbec nejsilnějším období. Nenaleťte proto prosím někomu, kdo na jednu stranu s radostnými pocity vzpomíná na příchod Supercrooo a zároveň je schopen peskovat současný hip-hop za battle texty, nemístné sprosťárny a sebestřetnou zahleděnost, o nějakých alkoholových eskapádách ani nemluvě. Poslední věc k výběru, slovenské kolegy jsem z mé hitparády vypustil, ale i tam se přirozeně objevilo množství bezprecedentních alb, která značí posun uvnitř komunity. Na ty se dostane třeba příště.

Pět nejlepších desek českého hip-hopu

1. Prago Union – HDP

Deskou číslo jedna českého hip-hopu je bezesporu první a zatím bohužel stále jediné album kapely Prago Union. Když se zničehonic objevil přednedávnem Kato ve skladbě ústeckého Wutyho, pouze to potvrdilo něco, co mi dlouho leželo v podvědomí, aniž bych to předtím kdy vyslovil. Katova jedna sloka vydá za víc než za některá kompletní alba. Jeho básnický talent je ohromný a způsob, jakým si pohrává s jazykem, by mu měl vynést místo v českých učebnicích literatury. Co na tom, že si údajně vypůjčil pár frází ze zahraničí, někteří na tom postavili desku, ale na tom nesejde. Kato na HDP dokázal, že je pan textař (ale samozřejmě i beatmaker) a jako takový je naprosto nepřekonatelný. Je nesmírnou tragédií, že HDP zůstalo nakonec tolik přehlíženo. I když… mnohem větší tragédií je fakt, že tento poklad ještě Kato ničím neobohatil. Jeho budoucnost zůstává bohužel nejasná, naděje ale, jak se říká, jde pod drn poslední. Prago Union

2. W.W.W. – Neurobeat

Jestliže HDP bylo na některé ještě moc a pro jiné zase málo „hip-hop“, to debut po čtrnácti letech existence W.W.W. byl na tom úplně jinak. Jednak ho nepostihly žádné mezihiphopové rozbroje, jednak svou originální artovou podobou, jež daleko přesahovala hranice hip-hopu, nadchnul tolik hudebních autorit, že si nikdo nedovolil říct křivého slova. Ostatně, to ani dost dobře nebylo možné, protože Neurobeat je rozhodně dodnes jedním z nejzajímavějších hudebních počinů, kterými česká hudební scéna oplývá. Zneklidňující až úzkostná atmosféra uchvátí posluchače od prvního zvuku. Svět W.W.W. je místem nejistoty. Návštěvník si bázlivě prohlíží Sifonovy beaty, dychtivě luští Typltovy texty, ovšem zase je zhypnotizován, uzemněn nebo vyprovokován Sifonovým rapem, který se zde prezentuje ve více polohách, než kolik jich nalezli dohromady jeho kolegové. Jedním slovem – fascinující. W­.W.W.

3. IdeaFatte – Mezitím

Druhá deska zlínské dvojice IdeaFatte je pokračováním neutichající tvrdé práce a zřejmě nejupřímnější rapperskou výpovědí. Idea vedle mnoha příběhů ze života poodhalil i stinné stránky v kariéře rappera, jíž si mnozí představují jako nikdy nekončící mejdan se vším tím neustále předkládaný pozlátkem, za který se MC's snad snaží schovat to, že jsou taky zranitelní. Mezitím nastavilo Pepkovi zrcadlo. Pohledem přes jeho rameno vidíme nejen jeho vzpomínky a myšlenky, ale také naznačenou cestu, po níž se jako rapper hodlá vydat. Nedivil bych se, kdyby se nakonec zcela zřekl hiphopové tematiky a namísto toho se stal živoucí výpovědí své doby. Nemusí to být zrovna sociálně-kritická záležitost. Pepkův cit pro „obyčejné“ věci se už několikrát zúročil, proč ho tedy dál nerozvíjet. IdeaFatte

4. Pio Squad – Interview

Z plánovaného konceptu interakce mezi kapelou a fanoušky nakonec sešlo, přesto třetí album Pio Squadry překvapilo svým poselstvím. Otrávení z někdejšího vývoje českého hip-hopu je tu cítit na každém kroku. Cesta přitom vede od symbolického neználka moderátora a trendy Fandu Frantu až po témata jako rodina, přátelé, ženy anebo exkursy do duší, představ, názorů a pocitů autorů. Potřetí a stále jinak. Potřetí a stále lépe. Pio vydali svou nejlepší desku v tomto roce a nedosáhli toho ničím jiným než poctivým a upřímným přístupem. Jasně se vymezili vůči všemu, co shledali na současném rapu špatným, přesto nezůstali pouze u kritiky, ba právě naopak. Pio dokázali, že i z naprosto zdánlivě neuchopitelných témat lze udělat hiphopový hit. Bez kalkulu, bez přetvářky a hlavně materiálem, který je nadčasový. Pio Squad

5. BPM – Slova

Tohle je hip-hop? Ptali se lidé, když se o libereckých Básnících před mikrofonem začalo prvně mluvit. BPM svou neutichávající aktivitou dokazují, že ano. Na svém prvním díle se sice veškerých hiphopových klišé straní jako Promoe krvavého stejku, přesto si dokázali získat pozornost i v řadách hiphopových posluchačů. Mnohé z nich sice zaskočili svou slovní zásobou a sofistikovanými rýmy, přesto se jejich osobní příběhy plné žalu, bolesti, zklamání, ale i melancholie a vzdoru staly natolik oblíbenými, že si s nimi uměli udržet pozornost i na koncertech. BPM vnesli svou prvotinou naději do hiphopové scény. Díky jejich tvorbě jsme zjistili, že inovace může přijít kdykoli, dokonce i v době, kdy by to nikdo nečekal. Podobně jako u všech výše uvedených se těšíme na jejich další věci. Snad jim to vydrží. BPM

Tagy: IdeaFatte, Prago Union, W.W.W., BPM, Pio Squad

Rubrika: Články, 11. září 2008, Ravenak



Komentáře

10.44 - 12. září 2008

dobrá sestava  

deph je prostě pravá česká satira na ty underground gold ages … on je pravý. je to uplně stejný model jako všude. tehdy bylo třeba něco říct, on se ale nezasek a povýšil o kilometr levelů, takže si teď dělá kvalitní prdel, která mě baví .. a nevíte někdo jak je to s tou jeho sklerózou ? byla by ho škoda ..


06.59 - 14. září 2008

jojo, s tou 5kou souhlas.  


Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama