METANCITY – nejen Hip hop

Isaac Hayes, pan Memphis Soul, odešel na onen svět / Profil Black Moses

Ve věku nedožitých šestašedesáti let opustil tento svět vynikající muzikant, soulový inovátor a také herec Isaac Hayes. Před dvěma dny jej jeho manželka nalezla ležet na podlaze jejich domu poblíž Memphisu ve státě Tennessee, odkud byl převezen do místní nemonice, kde mu však již nebylo pomoci. Hayes byl prohlášen za mrtvého osm minut po druhé hodině odpolední. Příčiny smrti dosud nebyly potvrzeny, ovšem spekuluje se, že na vině byly komplikace spojené s před dvěma lety prodělanou mrtvicí.

Abychom si tuto nejzásadnější postavu sedmdesátých let připomněli v celém jejím významu, rozhodl jsem se uveřejnit jeho životopis, který předkládám v podobě, jíž si mohli přečíst dříve čtenáři časopisu Bbarák. Je smutnou realitou, že Isaac Hayes skonal dříve, než stihl dokončit své první album od roku 1995, a smutnou shodou okolností, že zemřel jen o den později než slavný komik Bernie Mac, s nímž se měl objevit chystaném filmu Soul Men.

Jak tomu ovšem u legendárních muzikantů bývá, ani smrt nemůže vymazat jejich přínos. Úžasné nahrávky typu Hot Buttered Soul, Black Moses, Shaft, Tough Guys anebo Branded zůstávají nadále všem posluchačům, které od sebe mohou dělit generace, přesto budou cítit kouzlo a atmosféru těchto nestárnoucích počinů. Více o nich a samozřejmě o samotném Hayesovi se dozvíte v přiloženém profilu.

Isaac Hayes: The Black Moses

Je až neuvěřitelné, kolik se během sedmdesátých let minulého století složilo kvalitní muziky. A to teď mluvím o komerčně úspěšných umělcích, kteří se dokázali prosadit i bez megalomanské podpory hudebních nakladatelství, a to i s tak posluchačsky náročnými skladbami, že současná neznalá většina by si jen těžko dokázala představit, že něco takového mohlo setrvávat na předních příčkách hitparád celé týdny. Tentokráte se vrátíme do minulosti skrze biografii Isaaca Hayese, pianisty, saxofonisty, zpěváka, herce a především výborného skladatele, aranžéra a textaře, jenž sice z dnešního pohledu byl trochu zatlačen do pozadí svými úspěšnějšími kolegy, ale to nic nemění na skutečnosti, že během svého života se prezentoval tak excelentní tvorbou, že se na něj bude pamatovat ještě několik desetiletí dopředu.

Memphis Blues

Příběh jako tento jste již určitě alespoň jednou slyšeli. Je to přesně ten o chudém chlapci, jenž tvrdě dře, až se nakonec prosadí a vydělá ohromné peníze. V případě Afroameričanů to byla především hudba, která dávala naději na lepší život, a tak se ani nelze divit tomu, kolik skutečných hvězd každým rokem zazářilo. Dodnes ve Spojených státech je pro spoustu kluků z nižší třídy společně se sportem jedinou možností, jak zlepšit své sociální postavení, tedy jak vydělat peníze. V případě Isaaca Lee Hayese, narozeného 20. srpna 1942 v městečku Covington ve státě Tennessee, navíc figuruje rodinná tragédie. Nedlouho po narození mu zemřeli oba rodiče a o jeho výchovu se tak museli postarat prarodiče z matčiny strany. Přesto na toto období rád vzpomíná. Skromný život na americkém venkově ho naučil radovat se z jednoduchých věcí, které bytí přináší, v čemž ho jen utvrdila následující léta.

V sedmi letech se společně s rodinou přestěhoval do Memphisu, největšího města Tennessee, což se i přese všechna úskalí, jež pobyt ve velkoměstě přináší, dalo snášet. Nedlouho nato se však situace vzhledem k nepříliš dobrému zdravotnímu stavu jeho dědy začala zhoršovat, a když pak v Isaacových jedenácti letech zemřel, nastaly pro něj opravdu zlé časy. Vedle učení si přivydělával sbíráním bavlny, sekáním trávníků, čištěním bot, později také jako umývač nádobí či kuchař. Nicméně peněz se stále příliš nedostávalo, a tak se Isaac rozhodl tajně ze školy odejít. Holkám se chce přece líbit každý a v obnošených šatech to přece jen zrovna dvakrát nejde. Kdyby mu i tak učení dělalo problémy, nejspíš by se nic moc nestalo. Jenže tomu bylo právě naopak. Isaac patřil k nejnadanějším studentům, čehož si všimli i jeho učitelé. A právě díky jejich návštěvě jeho babičky se nakonec po několika týdnech na střední vrátil a zdárně ji ukončil.

Memphis Soul

Ke středoškolskému studiu se rovněž váže počátek jeho hudební kariéry. Ačkoli podobně jako drtivá většina nejen všech pozdějších hvězd hudebního nebe začínal pětiletý Isaac zpěvem v kostelním sboru, zásadní moment pro vzdání se svého dřívějšího snu stát se lékařem přišel po účasti na jenom konkurzu mladých talentů, kdy s písní Looking Back jazzového velikána Nat King Colea roztancoval celý sál. Úspěch, jenž zabírá na slečny přece jen více než módní oblečení, se Isaacovi zalíbil a v té chvíli bylo jasné, kterým směrem se bude jeho píle ubírat. Na piáno a varhany se naučil hrát již během působení v kostele, jež přerušil v pubertě, kdy začal mutovat, saxofon ovšem ovládl až později v Memphisu. Tam rovněž zpíval a hrál s několika kapelami jako např. gospelová Morning Stars, doo wopoví Sir Isaac & the Doo-Dads, Teen Tones a Ambassadors. Taktéž vystupoval se souborem Bena Branche hrajícím jazz nebo bluesovými Calvin and The Swing Cats a The Missiles. Ačkoli mu bylo nabídnuto nejedno stipendium, definitivně skončil se školou v roce ´62 a začal to zkoušet jako profesionální muzikant.

Hayesem je nerozlučně spjata nahrávací společnost Stax Records. Než se u ní však dokázal upsat na plný úvazek, trvalo to nejméně dva roky. Mezitím hrál často se saxofonistou Floydem Newmanem, tamějším stálým saxofonistou. Nepřekvapí tedy, že právě s jeho pomocí se Hayesovi podařilo získat nejprve místo pianisty, kdy hrál se soulovou formací Booker T & the MG's a s velmistrem svého oboru Otisem Reddingem, poté předního textaře, aranžéra a producenta. Společně s textařem Davidem Porterem vytvořil nejvyhledávanější těleso labelu – Soul Children. Dá se říct, že první dva roky se ještě se vším seznamovali, nicméně během druhé půlky šedesátých let vyráběli jeden hit za druhým, především pro umělce jako Sam & Dave, Carla Thomas, Johnie Taylor anebo Lou Rawls. Tedy pro umělce, díky nimž můžeme dnes hovořit o *Memphis Soul*u, specifické formě stylu s duší.

Memphis Sound

Přes veškeré úspěchy, které se Soul Children slavil, se Hayes chtěl bezesporu vymanit z pozice muže vzadu. To se mu částečně povedlo v roce ´67 s jeho debutovým albem Presenting Isaac Hayes. Částečně proto, že ačkoli z dnešního pohledu by byl hřích, kdyby tato deska chyběla některému z ortodoxních fanoušků soulu, ve své době nijak extra úspěšná nebyla, lze říct, že téměř zapadla. Nicméně dala základy pro pozdější Hayesův charakteristický styl, tedy pro delší rozvíjející se najazzlé skladby s groovy nádechem doplněné kouzelnou atmosférou a Hayesovým vypravěčským projevem, o němž se tvrdí, že později sloužil jako jeden z mnoha podkladů pro vznik rapu. Právě tyto mluvené monology se prvně objevily na jeho dalším albu Hot Buttered Soul (´69), ryze revolučním kousku, snad vůbec prvním koncepčním albem černošské pop music. HBS sice neobsahuje více než čtyři skladby, na druhou stranu žádná z nich nejde po pět minut. Na tehdejší soul naprostá inovace, která ani u téměř devatenáctiminutové By The Time I Get to Phoenix nijak nenudí. Říká se, že od té doby soul a vůbec celé R&B jakoby dospělo. Za což taky možná mohlo zavraždění doktora Martina Luthera Kinga, Hayesova blízkého přítele. Kvality si teď už také všimla většina posluchačů, a tak se toto album drželo na první příčce R&B hitparády deset týdnů a v Pop hitparádě celých jednaosmdesát.

Zlatem ověšený a bez slunečních brýlí se nikam nehnoucí Hayes následně vydal do dnešních dnů téměř tři desítky desek, z nichž sedm dosáhlo prvního místa hitparády. …To Be Continued s prvním částí nakonec čtyřdílné ságy Ike’s Rap a The Isaac Hayes Movement stihl ještě v roce ´70. Své nejúspěšnější přišly na řadu rok poté. Zajímavá, Grammy oceněná Black Moses však po dvojelpíčkovém blaxploitation soundtracku Shaft nemohla jinak než hrát vedlejší roli. Shaft, první „černé“ album, jež dosáhlo nejvyšší pozice jak R&B, tak Pop hitparády, je diamant mezi drahokamy, skutečná perla v černošské hudbě a první singl Theme From Shaft její hymnou. Svému autorovi, jakožto prvnímu afroamerickému hudebnímu skladateli, zároveň vynesla Oscara za nejlepší hudbu, dvě ceny Grammy, Zlatý globus a Edisonovu cenu, prestižní nejvyšší cenu udílenou muzikantům v Evropě. Přestože tohle veledílo už sám Hayes nemohl překonat, vydal ještě několik slušných desek. Jmenujme z nich alespoň Joy, Live at the Sahara Tahoe (obě ´73), soundtracky Tough Guys a Truck Turner (oba ´74), v jejichž filmech si pak také Hayes prvně zahrál ve vedlejší a v hlavní roli, Chocolate Chip (´75), kde lze poprvé vypozorovat Hayesův příklon k discu a Groove-A-Thon (´76). Snad až na For the Sake of Love (´78) a comeback Branded (´95) s místy hostujícím Chuckem D se staly všechny ostatní z hlediska hitparád buď naprostými propadáky, nebo nepřesáhly dobový průměr. Kvalitu (některých) nahrávek to ovšem nijak nepoznamenalo.

Memphis Film, Religion & Foundation

Nicméně Hayes není znám pouze jako muzikant, ale také jako herec, byť hrál především vedlejší či epizodní role. The Rockford Files, Escape from New York, The A-Team, Hunter, Dead Aim, Miami Vice, Final Judgement, Robin Hood: Men in Tights, Tales from the Crypt, Once Upon a Time… When We Were Colored, Johny Mnemonic, The Fresh Prince of Bel-Air, Flipper, Dr. Dolittle 2, Shaft 2000, Star Gate SG-1, Hustle & Flow, ač se to může zdát neuvěřitelné, ve všech těchto filmech či seriálech a v mnoha dalších jste mohli narazit na jednu z největších postav hudby. Bezpochyby nejvýznamnějším a nejslavnějším zářezem byla postava Chefa v americkém seriálu South Park, k níž se rovněž váže další významná součást Hayesova života, a to scientologie – náboženství, sekta nebo životní filosofie, záleží na vás, jak se na tento jev budete dívat. Právě ona zapříčinila rozhořčení a následný odchod Hayese ze satirického South Parku, kde si ji v jednom díle vzali na mušku. Hayes, člen scientolog od roku ´93, tehdy prohlásil, že i satira má své meze.

A to je jen jedna z mála zajímavostí jeho života. Vedle své víry je zajímavá i jeho humanitární činnost a politický aktivismus. Nejen, že se zajímá o mládež ve Spojených státech, také je téměř glorifikován v Ghaně, kde postavil skrze svou Nadaci několik školských zařízení a zásadně se postaral o zvýšení vzdělání v této zemi. Za což ho vděčná královská rodina přijala mezi sebe a Hayes se tak bezesporu stal jediným šlechticem, kterému se podařilo prosadit jak v hudbě a filmu, tak třeba i ve vaření. Od doby, kdy si přivydělával hot dogy a hamburgery, sice uteklo moře času, Hayesova láska k přípravě jídla však setrvala na věky, o čemž svědčí například jeho kuchařka Cookin with Heart & Soul.

Hail to the king!

Isaac Hayes

Tagy: Isaac Hayes, Hot Buttered Soul, Black Moses, Shaft, memphis soul, blaxploitation

Rubrika: Profily, 12. srpna 2008, Ravenak



Komentáře

00.32 - 12. srpna 2008

 

ten profil sem si zrovna cetl minuly tyden v nejakem starem baraku co sem vyhrabal… jinak pana Hayese je skoda, ale musime tam vsichni. kazdopadne jeho prinos je nesmazatelny. bude to porad jedna z nejvetsich legend soulu a pro hodne fandu a milovniku kvalitni muziky bude nesmrtelny


00.58 - 12. srpna 2008

 

a tak mě napadá: Chaozz vysamplovali Soulsville (Shaft) pro Reprezentujem :)


09.17 - 12. srpna 2008

 

a pokud vim, tak Kenny Rough vysamploval Walk on By na Rap Club Silezia United


13.13 - 12. srpna 2008

to bych blil…nejdřív Hiram a pak eště Isaac  

Sice se Hiram do historie hudby nepodepsal tak zásadně jako Isaac ale jeho smrt mně mrzí mnohem víc, protože svět přišel o nejlepšího showmana na podiu. Ti co byli v Lucerně na vystoupení Chrise Dokyho a jeho bandy kde s nima Hiram vystupoval mi daj za pravdu ,že to co tam ten kokšák předved sem nikdy neviděl a pravděpodobně ani už nikdy neuvidim, určitě ne v jeho podaní… R.I.P. nejen těmto dvoum


09.59 - 14. srpna 2008

ale  

co lidi rozjížděli za styly, to snad ani není možné :D


Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama