METANCITY – nejen Hip hop

Stevie Wonder: Ten kluk je zázrak! / Profil

V souvislosti s nadcházejícím turné úžasného Stevie Wondera, které se uskuteční v září tohoto roku po více než desetileté přestávce od posledního evropského koncertu, jsem se rozhodl zveřejnit mistrův životopis, který dříve vyšel v rubrice Back in Black v časopisu Bbarák.

Ať už plánujete navštívit některou ze zastávek koncertní šňůry se jménem Wonder, nebo zůstanete při poslechu nahrávek, v obou případech doporučuju seznámit se s Wonderovým životem ve všech jeho ohledech. Jako takový totiž poskytuje jedinečnou inspiraci, která by se stručně dala vyjádřit v tom smyslu, že žádná překážka není nezdolatelná.

Pokud zůstaneme u hudby, pak se především jedná o nutnost jít svou vlastní cestou navzdory všem obavám, omezením a klišé. Stevie své nejlepší roky prožil u společnosti Motown, kde, jak se dočtete, panovaly přísné podmínky ohledně muziky a vystupování, ale i oblečení apod. Pan Wonder si dokázal vydobít své, a tak i po letech představuje relevantní veličinu pro současný pop. Nadšení, které provází jeho evropskoou tour, je toho důkazem.

Stevie Wonder: Ten Kluk je zázrak!

Už nějakou dobu dobývají přední pozice hitparád R&B umělci, jejichž popularita se dá klidně srovnávat s mediálně superznámými rappery. Na rozdíl od hip-hopu R&B jako takové vyplňuje životy lidí podstatně delší dobu. Vzniklo ze směsi jazzu, bluesu a gospelu ve čtyřicátých letech minulého století a během těch šedesáti let se vyvinulo v bohatý hudební žánr, který v sobě zahrnuje jak rock‘n‘roll, soul, funk, tak i new jack swing, hip-hop, quiet storm, nu soul a všechny jejich možné kombinace. Navíc lze prvky R&B nalézt ve ska, dancehallu, reggaetoneu, 2 stepu a v mnoha dalších hudebních stylech.

V jeho historii hraje jednu z hlavních rolí detroitská společnost Motown Records, která se svým charakteristickým zvukem dopomohla na výsluní takovým hvězdám jako The Temptations, The Supremes, MarvinGayemu, Smokeymu Robinsonovi, RickJamesovi, MichaelJackso­novi a mnoha dalším. Jednou z nich je také Stevie Wonder, talent s velkým T, člověk s dokonalým cítěním pro hudbu, multi-instrumentalista, prostě eklektičnost sama. Jmenovat nejvýznamnější osobnost R&B v celé jeho šířce je nemožné, nicméně Stevie, držitel 22 cen Grammy, by byl dozajista mezi předními kandidáty na tento titul.

Ze Saginaw do Detroitu

Kdyby se Steveland Hardaway Judkins nenarodil předčasně 13. května 1950 ve městě Saginaw ve státě Michigan, možná by se nemusel po celý život potýkat s takovým handicapem, jakým slepota bezesporu je. Na druhou stranu možná i díky němu se u něj vyvinul absolutní hudební sluch, který se značně podílel na tom, že už v sedmi letech uměl obstojně hrát na piáno a o dva roky později na foukací harmoniku a bicí. Nutno dodat, že se na tyto hudební nástroje naučil hrát sám jen s pomocí jedné knížky, protože si jeho rodina nemohla dovolit platit učitele.

Když byly Stevelandovi čtyři roky, přestěhoval se s rodinou do Detroitu, kde po nějakém čase začal zpívat v místním kostelním sboru. Snad jen náhoda dopomohla k tomu, že jej v roce 1961 objevil Ronnie White ze slavné skupiny The Miracles, zatímco se předváděl před několika kamarády. Krátce poté se díky němu konala schůzka Stevelanda s Berry Gordym, ředitelem Motownu, z níž vzešla nejen solidní smlouva, ale také Stevelandův umělecký pseudonym – Little Stevie Wonder.

Osmý div světa

Jak bývalo u Motownu zvykem, každý nadějný muzikant úzce spolupracoval se svým týmem producentů a textařů. Ke Steviemu patří neodmyslitelně Clarence Paul, který nejenže vymyslel onen pseudonym, ale také se značnou měrou podílel na vylepšování Stevieho nahrávek. Převážně instrumentální debut The Jazz Soul of Little Stevie vyšel mladému chlapci v roce 1962 a široké veřejnosti naznačil, o kom se bude v příštích letech mluvit. Nejprve se však musel podobně jako kdysi sám Ray Charles vymanit z vlivu svého idolu.

Stevie odmala Raye obdivoval, čehož Motown marketingově využil, a tak téhož roku vydal Steviem nazpívané předělávky Rayových hitů s příznačným názvem Tribute To Uncle Ray. K nebývalému úspěchu došel Stevie hned příštího roku, kdy vydal živě pořízený záznam z koncertu jménem 12 Year Old Genius. Na něm se nacházející písně sice ještě tvořily částečně předělávky Raye Charlese, nicméně se zde objevil i singl Fingertips (Pt. 2) (jehož prvotní verze se nacházela na Stevieho zmíněném debutu), jenž to dotáhl až na první pozici hitparády, kde setrval několik týdnů. Nato vydal Stevie taktéž celkem úspěšné desky With a Song in My Heart a Workout Stevie, Workout. Avšak slibně nastartovaná kariéra musela ještě počkat, poněvadž Stevie začal mutovat.

V roce 1964 si dal od nahrávání pauzu, kterou využil ke studiu klavíru na Michiganské škole pro zrakově postižené. K nahrávání se vrátil již bez přízviska Little a jal se vydávat jeden úspěšný singl za druhým. V roce 1965 se navrátil do první pětky hitparády s tanečním Uptight (Everything's Al­right), jenž pak vyšel na stejnojmenném albu v roce 1966 s taktéž úspěšným singlem Blowin' In the Wind, cover-verzí písně Boba Dylana. Vedle nich se rovněž začal věnovat psaní vlastních textů a spolupráci s kolegy z Motownu. Z těch nejzásadnějších jmenujme The Tears of the Clown Smokeyho Robinsona a jeho The Miracles nebo It‘s a Shame od The Spinners.

Do konce šedesátých let zbývaly čtyři roky, během kterých vydal Stevie desky Down To Earth (1966) se singlem Hey Love, I Was Made For Love You (1967) se stejnojmenným titulním singlem, For Once in My Life (1968) a My Cherie Amour (1969) se singlem Yester-Me, Yester-You, Yesterday. For Once in My Life předcházel stejnojmenný singl, který obsadil v hitparádě druhé místo, a i další hity Shoo-Be-Doo-Be-Doo-Da-Day a I Wanna Make Her Love na tom nebyly o moc hůř. Nicméně mnohem důležitější byl Stevieho podíl na produkci; poprvé zde měl hlavní slovo u více než poloviny písní.

Zlatá sedmdesátá

Wonder hrál bezesporu jednu z hlavních rolí v populární hudbě sedmdesátých let. Dá se říci, že prakticky vše důležité se odehrálo právě v tomto desetiletí. Album Signed, Sealed And Delivered (1970) se singly Never Had a Dream Come True a We Can Work It Out vyjadřovalo počátek Stevieho rebelství vůči Motownu, jehož „hudební recept“ se mu zdál příliš omezený. Singl Signed, Sealed, Delivered, I‘m Yours zase postavil Stevieho do pozice producenta i textaře, čímž si poprvé zasloužil plné autorství. Společně s ním se na něm podílela jeho doprovodné vokální dívčí trio Wonderlove, jehož členem byla i zpěvačka Syreeta Wright, se kterou se Stevie oženil v srpnu téhož roku.

Stevie se cítil Motownem až příliš svazován, a tak se měsíc po vydání alba Where I‘m Coming From v roce 1971 s Motownem rozešel. Vydělané peníze použil pro výstavbu vlastního nahrávacího studia Taurus Productions a pro vytvoření vlastního vydavatelství Black Bull Music. Zároveň začal studovat hudební teorii, aby se zdokonalil ve psaní textů, a započal nahrávání nového alba, na kterém jako jeden z prvních Afroameričanů použil syntetizátory. Když bylo kompletní, pustil jej Gordymu, s nímž se nakonec dohodl na nové, pro Stevieho daleko výhodnější smlouvě. Nejenže měl téměř neomezenou kontrolu nad svou tvorbou, navíc dosáhl neobvykle vysokého podílu na zisku.

Ono album vyšlo pod jménem Music of My Mind v roce 1972 a dnes jej řadíme mezi jedna z jeho nejúspěšnější, určitě z části i proto, že na rozdíl od typických Motown produktů, jenž byly sestaveny ze singlů, jejich b-stran a několika cover-verzí, se jednalo o plnohodnotné album se vším všudy. Na něj navázalo turné s rock'n'rollovou legendární kapelou Rolling Stones, což Steviemu umožnilo zasáhnout i bělošskou veřejnost, která tehdy příliš pozitivním vztahem k R&B neoplývala. V úspěchu Music of My Mind se nesly i další desky. Skrze megaúspěšné Talking Book (1972) s jedničkou hitparád Superstition, jež mu vynesla první Grammy, Innervisions (1973) se singlem Living for the City a Fulfillingness' First Finale (1974) se singlem Boogie on Reggae Woman a s hosty Jackson 5 se Stevie propracoval až ke svému mistrovskému dílu – Songs in the Key of Life (1976).

Toto dvojalbum, na kterém se podílelo několik desítek osob, obsahuje celou řadu úspěšných singlů – As, I Wish, Pastime Paradise, Sir Duke a krom dvou cen Grammy získalo v jedné prestižní soutěži ohodnocení jako album roku. Celé tři roky trvalo, než vyšlo další elpíčko, tentokráte soundtrack Journey Through the Secret Life of Plants. Tento převážně instrumentální počin nedosahoval kvalit předešlých alb a navíc film, ke kterému byl natáčen nikdy nevyšel.

So What The Fuss?

Do osmdesátých let vstoupil s posléze platinovým albem Hotter Than July s písní Master Blaster (Jammin'), věnovaným BobMarleymu. Ačkoli se v první desítce objevoval až do roku 85, celkově jeho alba (soundtrack The Woman in Red (1984), In Square Circle (1985), Characters (1987)) začínala lehce ztrácet na kvalitě. Kritici mu vyčítali, že opustil své hudební vizionářství a nahradil jej vypočítavou líbivou tvorbou. Z nejznámějších hitů této doby uveďme alespoň That Girl, Do I Do s hostujícím jazzmanem Dizzy Gillespiem, Ebony and IvoryPaulem McCartneym, I Just Called To Say I Love You, jeho nejznámější píseň vůbec, Overjoyed, Skeletons a Get ItMichaelem Jacksonem.

V devadesátých letech se hudebně vyjádřil jen třikrát. Třetím a patrně posledním soundtrackem Jungle Fever v roce 1991, jenž byl natočen ke stejnojmennému filmu černošského režiséra Spike Lee, v roce 1995 průměrným albem Conversation Peace a koncertním záznamem Natural Wonder. Na další desku si fanoušci museli počkat deset let, kdy konečně A Time 2 Love vyšla. Stevie si na ní dával hodně záležet, a je to znát. Jako by posledních dvacet let neexistovalo, je zpátky a v plné síle. O čemž také mimochodem svědčí jeho sedmé dítě, jenž se narodilo letos v květnu. V těchto dnech se navíc vážně diskutuje o aplikaci nové léčebné metody na jeho osobu, a tak se možná stane, že ve svých pětapadesáti bude poprvé vidět. Držím palce!

Zajímavosti:

Od šedesátých let je Wonder obrovským bojovníkem za lidská práva. Byl blízkým přítelem Martina Luthera Kinga a na jeho počest také v roce 1980 složil píseň Happy Birthday. Rovněž se zasloužil o to, aby se každé třetí pondělí v lednu slavilo jako Den Martina Luthera Kinga, jako státní svátek. Také se podílel na protestech vůči jihoafrickému apartheidu a na humanitární podpoře proti hladomoru v Etiopii, AIDS a drogové závislosti.

V roce 1989 byl uveden do famózní Rock'n'rollové síně slávy. Je členem Textařské síně slávy, od magazínu Billboard obdržel nejvyšší možné ocenění – Century Award, od prezidenta Nixona obdržel Distinguished Service Award (Vyznamenání za zásluhy) a také se mu dostalo poct v Kennedy Center Honors.

První pozice US hitparády dosáhl vůbec jako nejmladší v historii ve svých třinácti letech a toto prvenství si nadále drží.

Steveland Judkins dnes vystupuje pod jménem Morris, což je příjmení jeho mámy.

Jeho píseň Happy Birthday zazněla na závěrečných ceremoniích na olympiádě v Atlantě v roce 1996.

Vedle spolupráce s Quincy Jonesem, Robertou Flack, Michaelem Jacksonem, B.B. Kingem, Barbarou Streisand, Julio Iglesiasem ovlivnil prakticky celý hudební svět. Z toho hiphopového jmenujme alespoň tyto: Common, Lauryn Hill, Kanye West, Beastie Boys, Public Enemy, Biz Markie, Craig Mack, De La Soul a Coolio se svým hitem Gangsta's Para­dise, který je postaven na samplu z Wonderova hitu Pastime Paradise.

Stevie Wonder
Stevie Wonder Myspace

Tagy: Stevie Wonder, životopis, Where I'm Coming From, Music of My Mind, Motown, Innervisions, A Time 2 Love, Songs in the Key of Life

Rubrika: Profily, 16. června 2008, Ravenak



Komentáře

13.18 - 16. června 2008

 

proč já tak rád čtu tvé životopisy?


Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama