METANCITY – nejen Hip hop

Konečný výstižný i vtipný, Hip Hop a smuteční marš do povinné četby hiphopové mládeže / Recenze

Jaromír Konečný, německy píšící autor českého původu a mnohonásobný šampión ve slam poetry, se po úspěších se svými knihami „pro dospělé“ nechal inspirovat k sepsání „románu pro mládež“. Hip Hop a smuteční marš, který vypráví příběh tou dobou patnáctiletého Roberta Qualma, jemuž neřekne nikdo jinak než Bejb, vyšel v Německu v roce 2006 a po dvou letech jej uvedlo na český trh nakladatelství Albatros, a to ve speciální edici s přiloženým cédéčkem, na němž se nachází vybraná tvorba labelu Bigg Boss. Jak moc se volba obsahu shoduje s Konečného dílem, to pro dnešek necháme stranou. Jako mnohem důležitější se mi zdá vysvětlit, proč Hip Hop a smuteční marš zažívá u západních sousedů takový boom a proč by neměl chybět v knihovně každého dospívajícího hiphopera, což možná nejvíce ocení jeho rodičové, pakliže chtějí ušetřit za sbírku New Er.

Bejb je, dalo by se říct, typický lůzr, kterého v jeho rodném Afterheimu nikdo nebere vážně. Jako dítě z cirkusácké rodiny, jež vinou své „poruchy“ rukou nemůže pokračovat v rodinné tradici, sklízí pouze výsměch, což nezmění, ať už se snaží sebevíc. Ve skutečnosti se děje vše přesně naopak, a tak Bejb vyslyší sdělení své babičky, s níž žije, že se budou muset z nedostatku financí přestěhovat do velkoměsta, s naprostým nadšením. Na předměstí Mönchhausenu, příhodně pojmenovaném Neuleben, se Bejbovi skutečně mění svět. Ve třídě většina spolužáků nejenže poslouchá hip-hop, ona jej dokonce žije tak naplno, jak si jen člověk dokáže představit. Hned první den ve škole se stane svědkem freestyle battlu mezi tamním přeborníkem Kanakem MC, Turkem, který odsuzuje vše od komerčního rapu přes násilí až po alkohol, a Heikem, synem věčně opilého zedníka, jenž dává najevo své odposlouchané vlastenectví ve stylu „Německo Němcům“. Toto je pouze jeden z mnoha příkladů Konečným zdůrazňovaným rozporem mezi dvěma protilehlými stranami hip-hopu, které na jedné straně ztělesňuje heslo „Peace, Love, Respect, Unity & Fun“, zatímco na té druhé, neuvědomělé se to hemží vším tím, co Chuck D označil za bulvár rapu, mimochodem dobře známý i v tuzemském prostředí.

Hip Hop a smuteční marš reaguje na problematiku hip-hopu ve vší úplnosti. Na paškál si nebere pouze vztahy v rámci kultury, ale rovněž zde ukazuje vztah hip-hopu s ostatní společností, jíž jednou ztělesňují jednou techno poslouchající spolužačky básnící o Love Parade, podruhé posedlý matikář, fyzikář a chemikář přezdívaný Terorský, jenž v hip-hopu vidí podstatu veškerého zla, a potřetí Bejbova třídní, která v hip-hopu naopak vidí prostředek sebevyjádření se a celkově kreativní činnost, a tak do školy pozve v rámci workshopu o slam poetry postaršího rappera A-Beata. I když hip-hop vyplňuje zásadní část času neulebenské mládeže, pochopitelně Konečný nenechává stranou ani záležitosti spojené s životem dospívajících jako takovým. Ač se pro hlavního hrdinu točí život patnáctiletého pouze kolem „honění péra“, na blízku se nacházejí dvě pohledné blondýny, mezi kterými ještě nemá úplně jasno. V tomto směru není nouze o zvláště komické situace, v nichž vyniká Konečného cit pro pochopení myšlení a vyjadřování mladých lidí. Vedle vtipu ovšem autor míří i k závažnějším tématům, jimž dominuje touha po uznání a obdivu, slovy jeho hrdinů – fame, který nicméně může vést i k tragickým následkům.

Konečného publikace výstižně postihuje více či méně nový fenomén mezi dospívajícími. Hip-hop se stal formou životního stylu, který má jistě v nějaké míře vliv na život jeho vyznavačů. Zde autor zaujímá zdravé nekompromisní stanovisko, v němž nešvary hip-hopu odsuzuje a jasně vyzdvihuje věci skutečně důležité. Z tohoto hlediska se sluší říct (a mírně si rýpnout do domácích řad), že to, co je dnes příznačné pro spíše věkem starší rappery, jejichž tvorbu tím pádem hned považujeme za neuvěřitelně vyspělou, je pro mnohé patnáctileté z Neulebenu naprostou samozřejmostí. Tento stav není nijak nový, pouze se na něj zapomnělo. Jestli jej pomůže Hip Hop a smuteční marš znovuobjevit, to lze jen těžko usuzovat. V každém případě představuje výbornou, zábavnou i poučnou knihu jak pro mladší, tak pro starší čtenáře, nehledě na to, zda a jak moc jsou s hip-hopem spojeni. Konečný do řady smích vzbuzujících situací vpasoval po vzoru hip-hopu zlaté éry message, v níž jednak obhajuje hip-hop před nezačleněnou veřejností, jednak před sebou samým; hip-hop – i přes své rozdílné polohy – slouží především jako prostředek uvědomění sebe samotného ve světě.

Albatros
Koupit knihu Hip Hop a smuteční marš

Tagy: Jaromír Konečný, Hip Hop a smuteční marš, Bejb, Rober Qualm, Chuck D, rap, Neuleben

Rubrika: Recenze, 30. května 2008, Ravenak



Komentáře

11.29 - 1. června 2008

by mohlo byt super  

pro jakou vekovou skupinu cca ??


13.41 - 1. června 2008

 

Tak je to kniha pro mládež, ale přečíst si jí může kdokoli, včetně rodičů :) Věková skupina 14–45.


10.01 - 2. června 2008

doporucuju,  

knigu jsem zakoupil asi pred pul rokem, jsou tam strasne zajimavy myslenky a kousky textu nemeckych Mcs…


Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama