METANCITY – nejen Hip hop

Jay Diesel sebral pro svůj debut aktuální klišé česko-slovenského rapu, bez úrovně / Recenze Život napsal sám

Přemýšleli jste někdy o tom, co je to vlastně klišé? Co musí například takový hudební text splňovat, aby se dal tímto vesměs negativně vnímaným pojmem onálepkovat? Na internetu se nejčastěji setkáte s definicí, která mluví o zautomatizovaném nebo rovnou otřelém slovním obratu, jehož původní obsah už lidé nevnímají, čímž se stává prázdnou frází. Nicméně s klišé se nesetkáváme pouze v případě ustálených sousloví, ale také třeba v podobě zvoleného tématu nebo dějové zápletky. Proč to rozebírám? Protože debutové album Jay Diesela je jedna taková velká série klišé, včetně jeho celkového vyznění. Hudební tvorba je přesto klišé plná. Můžeme se sice dohadovat o tom, že zpívat se dá o čemkoli, ale je zřejmé, že u R&B se bude vše točit především kolem lásky, vztahů, zklamání, bolesti apod. To, na čem v konečném důsledku záleží, je způsob, jakým je klišé podáno. Avšak i zde Jay selhává na plné čáře.

Osobně neznám nikoho, kdo by považoval Jirku Nafťáka za nejlepšího, nebo alespoň za svého nejoblíbenějšího rappera. Podobně jako u jakéhokoli českého článku o Rihanně, kde vám s jakousi aurou „poznání“ bude jeho autor zprostředkovávat skutečnost, že populární zpěvačka vlastně neumí vůbec zpívat, i když se ukázalo, že to, co předvádí na nahrávkách, zpravidla zvládne i naživo, i Kunnyho pronásleduje delší dobu nesmyslný opar neumětelství. Přitom on sám nerapoval nikdy tolik špatně, aby si něco takového zasloužil. Konkrétně s Gipsym se mně zdál více než slušný. Jenomže Diesela potkalo i tady to, co ostatně jeho rapovou kariéru provází od jejího počátku. Nedovede si vybrat. Místo toho, aby se snažil jít na to vlastní cestou a dál rozvíjel i slibný „Pro svý kočky a psy“ styl, vsadil na populární kontrafaktovskou kartu, a tak se jednoznačně odepsal jako osobnost. I kdybychom se však smířili s tím, že Jay půjde cestou ve stínu slavnějších kolegů, neznamená to, že to jeho Život napsal sám udělá poslouchatelnějším.

Život napsal sám nepřekvapí snad jedinou skladbou. A když už – jako v porevoluční Tak žijeme my s polským Fu nebo k podmínkám českého šoubyznysu kritická Jseš v hajzlu -, je to jen na škodu. Z Jayových nashromážděných klišé soudobého česko-slovenského rapu se to největší nese v antifatalistickém duchu, že to není Život, který píše život, ale je to vždycky člověk sám, nejlépe pak člověk, svůj pán, který na začátku neměl nic a teď má vše, nebo aspoň tolik, aby byl šťastný. Proti této myšlence nelze nic namítat do momentu, než se podíváme na podobu, jíž ji Nafťák přiřkl. S něčím tak bytostně nezajímavým, plytkým, popřípadě odpudivým jako Smrt všem FakeDavidem Steelem, vyrukoval v historii našeho hip-hopu jen málokdo. O tom vypovídají jména skladeb jako Diesel Rap, Retrospekce, Na Stagi, Drink Team, jež nepotřebují další komentář, protože nezaujmou ničím jiným než právě svými názvy, nebo i na druhou stranu už decentně „sofistikovaněj­ší“ záležitosti typu 2pacovského „Only God Can Judge Me“ Vyložené karty anebo parťákovi z D.O.P. Opiovi věnovaná Utrh Zmrda.

České desky zachraňuje produkce, nicméně ani v tomto případě Jay Diesel kus neexceluje. A to je to pravé slovo, protože nejde o naprosto slabé podklady, ale nemůžu se zbavit vtíravého pocitu, že rovněž slyšíme z větší části to, co už bylo nahráno. Příkladem budiž Dysmusaxův Kdo prožil, ten ví, Stojíme pevně od ABEho anebo DéTonateův Stále vpřed. Ale abych jednoho z mých oblíbených producentů, který má na triku nejvíce beatů pro Život napsal sám, nepříliš rmoutil, Drink Team už šlape, jak má, a ty dechy v Díky, taky velmi dobré. Škoda toho, že Opia přispěl pouze dvěma instrumentálkama, z nichž mám navíc spíše rozpačitý dojem. V jednoduchosti je síla, to DJ Wich ví. A možná proto, že jeho příspěvky se nepřestávají třpytit ani s jejich přibývajícím počtem, si vysloužil onen směšný featuring, jako jediný z producentů.

Co nakonec JD uchrání od toho, abych poprvé v životě dal nejhorší možné hodnocení, jsou hosté. Kontrafakt je Kontrafakt, teda Rytmus a Ego, Pio Squad mají styl a Indy by měl okamžitě vydat další desku. Začíná českému rapu chybět. Jay Dieselova prvotina je deska o klukovi, pro kterého rap znamená vše, je mu oddán, miluje ho a žije pro něj, ale má problém s tím, že neví, co by svým posluchačům předal. Chybí mu téma, o kterém by rapoval a kterým by tak přímo vynahradil nedostatky v jeho zpracování. Kam zmizela Francie a politické texty, co se stalo s sociálně kritickými nápady a jak je to vlastně s tím hip-hopem? Opravdu to už dnes znamená točit špatné věci o pití, koncertech, ženách, Fakes a životě? Jay potvrdil svým debutem řeči, které se o něm šířily, a nadále bude odsouzen hrát podřadnou roli v druhé lize, kam ostatně stěží zapadá.

Hodnocení: 4–

Tracklist:

01. Z první střely
02. Diesel rap
03. Stále vpřed feat. Tafrob
04. Kdo prožil, ten ví
05. Retrospekce
06. Na stagi
07. Drink Team
08. Utrh Zmrda
09. Je to jen tvůj boj feat. DJ Wich
10. Ženy
11. Tak žijeme my feat. Fu
12. Smrt všem Fake feat. David Steel
13. Jsem vs. nejsem vs. Jste
14. Vyložený karty
15. Jseš v hajzlu
16. Stojím pevně feat. Kontrafakt
17. Pojď se mnou
18. Díky feat. Indy, Pio Squad

http://www.myspace.com/jaydiesel

Tagy: Jay Diesel, Život napsal sám, DJ Wich, DTonate, Dysmusax, ABE, Fu, David Steel, DJ Opia, Kontrafakt, Indy, Pio Squad, Je to jen tvůj boj

Rubrika: Recenze, 23. března 2008, Ravenak



Komentáře

11.33 - 24. března 2008

ty jo  

uz recenze v bbaraku nevyznela pro jirku dvakrat nejlepe, a tohle. zajimave.


12.07 - 24. března 2008

hm  

docela shit no . ten popis je jak nejaky nekrolog vole \:


23.53 - 24. března 2008

celkem souhlas  

dneska jsem tu desku dával a mám z ní pocit nedobrý. Jay mi příjde že chce být něco co není, nebo spíše říka, co pro něj znamená rap, ale tenhle obal nemá opodstatnění a naplnění. Styl rapu mě nebaví, prakticky skladba rýmů a-b na konci věty, s rýmy dávno slyšenými a leckdy hodně lacinými. Nemá mi prostě co říct. Beaty se mi líbí, ty to zachraňujou od neposlouchatel­nosti. Tafrob výborný hosting. Není to rozhodně toyovina tohle album, to vůbec, jen mi Jay a jeho hudba nesedí. Cítim z něj určitou oddanost věci a hře a věřím mu, že to myslí vážně a je takový, problém je, že v té hře nemá co nabídnout. Možná se to někomu bude líbit více. Elo


07.37 - 25. března 2008

Khomator  

Amen:-)


11.06 - 25. března 2008

tak  

a ted jsem este slysel ženy na myspacu ..


Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama