METANCITY – nejen Hip hop

Toxique mají úžasnou zpěvačku, hudbu a první desku / Recenze

Retro je v kurzu. Všude, kam se člověk podívá, nalezne kus minulosti. Nejobratnější v prodeji starého novým jsou pak bezpochyby různé módní trendy shopy, v jejichž uličkách se člověk v tomhle stále ještě zimním období může stěží hnout, aniž by nesrazil některý z vystavovaných kusů. Osmdesátky vedou, alespoň tedy na tričkách s prodlouženou délkou dospívajících slečen. A absolutně nejlepší jsou přešité šaty po babičce, stěží nezaměnitelné s originálními kousky v naftalínových skříních. Retro je v kurzu také v hudbě. Znovuobjevení dřevního funku a soulu bylo podle mého to nejlepší, co mohlo vyumělkovaným náctiletým rockem a povrchním R&B protkanou pop music potkat. Amy Winehouse sice do hledáčku bulváru dostaly teprve její problémy s drogami a s nimi spojené skandály, ať mi ale nikdo netvrdí, že její deska Back To Black není jedním z nejlepších popových kousků roku 2006. A že se na české scéně pohybuje taky jedna taková Amy, to nemůžeme než oslavovat.

Klára Vytisková naštěstí netrpí neduhy celebrit, ona jenom tak zpívá. A jako Amy s jejími ohromnými řasami taky trochu vypadá, ale opravdu jen trochu. Ve skutečnosti vypadá mnohem lépe, a co se týče zpěvu, nebuďme omezení. Klára sama sebe prezentuje jako něco mezi Amy a Gwen Stefani, tedy jako směs starého s novým, jako retro a progres v jednom balení, a v podobném duchu se nese celá tvorba její kapely Toxique. Možná jste se už setkali s názorem, že v hudbě bylo vše možné už objeveno, vymyšleno, nahráno a zahráno, že moderní hudba pouze kopíruje staré. Nechme staromilce při tom. Částečně mají pravdu, akorát tedy s tím rozdílem, že se nejedná o žádnou novinku. Nebo snad ve čtyřicátých letech 20. století vzniklo R&B, dnes toliko samostatný a na různé podoby bohatý žánr, jinak? Mícháním všeho možného se často dospělo k něčemu zcela originálnímu, Toxique o tom vědí své.

Hudba Toxique, to je čtveřice talentovaných muzikantů, to je množství různých nápadů, vlivů a přístupů. Nejenom onen disco-funkový groove (nejvíce v Honey), soulový zpěv (nejzářněji v My Dear s odkazy na hit Fever nezapomenutelně ztvárněný Peggy Lee), jazzová propracovanost a vyhranost (prakticky na každém rohu), ale i rocková živočišnost (hned první v intru „kytarovka“ Soul & Shine), hiphopová rytmika (jako Run DMC v první singlu Two Sides) a místy i něco jako rap, plus trocha elektroniky (jako v F * Business) , to všechno zabalené ve velice atraktivním popovém hábitu, kterému dodává na přitažlivosti projev zpěvačky a její provokativní, lehce přidrzlé, úsměvné až vtipné a tak nějak holčičí, rozuměj emociálně laděné texty, které vás pobaví, i když pro vás společnost pěti slečen řešících své věci představuje nejhorší noční můru. Kláře ostatně odpustíte cokoli, i to, že na nahraném materiálu nezní tak dobře jako živě, natolik je roztomilá.

Jediný problém, který s jejich stejnojmenným debutem mám, spočívá – jak už jsem se zmínil – v tom, že už jsem byl na jejich koncertu. Tehdy předvedli pro nepříliš početnou skupinku nepříliš zainteresovaných lidí naprosto dokonalou show se vším všudy. Byť jsem se snažil od této zkušenosti oprostit, jak to jen šlo, nemůžu nevidět rozdíl. Kdyby to bylo naopak, tak jen zářím radostí. Asi jsem čekal i více tanečnějších záležitostí. I když i ty pomalejší skladby mají něco do sebe, Klára na Toxique vyniká především při rychlejším tempu. Na ten pořádný doják si tak ještě počkáme, čistě klavírní Way stále něco schází. Abych to shrnul, jestli tahle kvalitní kapela na poli českého popu neuspěje, pak už nezbude nic jiného, než se definitivně smířit s tím, že náš pop je nechutně nenapravitelný. Toxique hrají a zpívají na tuzemské poměry více než obstojně, s jejich hitovým potenciálem snad nemůžou než zaujmout i širší skupinu posluchačů, a to samozřejmě i za hranicemi. Jo, jsou světoví.

Hodnocení: 2

Tracklist:

01. Soul & Shine
02. Two Sides
03. Be Good
04. Honey
05. Clap Trap
06. My Dear
07. The Right Man
08. Remember
09. Naked Sculpture
10. Telephone
11. Bad Feelin‘
12. Count Ten
13. F* Business
14. So Into You
15. Story
16. Way
17. Bonus: Two Sides (radio edit)

http://www.toxique.cz

Tagy: Toxique, Klára Vytisková, Patrick Karpentski, Jan Lstiburek, Roman Vícha, Viliam Béreš, RGM, recenze

Rubrika: Recenze, 9. března 2008, Ravenak



Komentáře

Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama