METANCITY – nejen Hip hop

IAM jsou zpátky

Koncem osmdesátých let, kdy se ve Spojených státech amerických vydávala alba umělců typu Boogie Down Productions, Gangstarr nebo Eric B. & Rakim, vznikla na jihu Francie konkrétně ve městě Marseille jedna z nejslavnějších francouzských formací IAM.

Přestože jsem naspal koncem osmdesátých let, za její začátek se dá už považovat rok 1986, kdy Akhenaton s Kheopsem založili The Lively Crew. Pak v roce 1988 spojili síly se Shurik’nem, architektem hudby Imhotepem a nakonec se k nim přidali i dva tanečníci Divin Kephren a Malek Sultan(Freeman)­.V roce 1989 se díky první kazetě Concept stali IAM, inspirovaní egyptskou kulturou a kulturou Blízkého východu, součástí labelu Delabel(dříve Labelle Noire). O dva roky později ji následovalo kultovní album De La Planete Mars s hitem Tam-tam de l‘Afrique, ve kterém použili ten samý sampl, který později proslavil Coolia a jeho hit Gangsta's Paradise. O další dva roky později přišlo dvojalbum Ombre Est Lumiere. Pak nepříliš známé Je Danse Le Mia a v roce 1997 poslední album L‘école du Micro D‘argent.

Napsal jsem poslední? To byla chyba, kapela nekončí a po více než šestiletém očekávání přichází s novým albem Revoir Un Printemps. L‘école du Micro D‘argent byla vynikající deska, a tak se dalo jen těžko očekávat, že by následující album, které navíc vyšlo po tolika letech, mohlo jeho úspěch překonat. A také bohužel nepřekonalo, ale není se čemu divit, šest let je dlouhá doba. Spousta krutých kapel minulosti je v současnosti takřka neposlouchatelná. U IAM to naštěstí není tak hrozné. Ačkoli si vždycky drželi svůj styl, tentokrát tohle album změnili od základu. Kvalita ovšem zůstala víceméně zachována. Nejvíce mě asi mrzí změna podkladu instrumentálek. Kam se vytratily japonské samply, tolik používané na minulém albu? Proč se vůbec ubralo samplů ze Středního východu? Je to škoda, právě díky atmosféře, která byla s jejich pomocí docílena, byly jejich skladby perfektní. Aspoň, že rap zůstal stejný. Revoir Un Printemps vyšlo v limitované edici jako dvojalbum; samotné album na prvním cd a na druhém jsou nějaké ty bonusové tracky a instrumentálky od „Tiens“, „Noble Art“. Revoir Un Printemps rozjíždí rázná „Strategie d‘un Pion“, beat šlape, rap do něj zapadá tak, že si samotnou instrumentálku nedokážu ani představit. Druhá „Nous“ zaujme především melancholickým beatem a prvním hostem, jímž je zpěvačka Kayna Samet. Třetí „Quand Ils Rentraient Chez Eux“ také patří k tomu lepšímu. Čtvrtá párty věc „Noble Art“ s vyhulenci Methodmanem a Redmanem už není přesně podle mého gusta. Zatímco byla „La saga“ s dalšími členy Wu family z minulého alba jednou z nejlepších pecek, tak „Noble Art“ mi příliš nesedí kvůli zběsilému beatu. Osobně za nejlepší skladbu alba považuji stejnojmennou vyklidněnou „Revoir Un Printemps“. Následující „Armes de Distraction Massive“ je bohužel jejím protikladem. Ještě bych se chtěl zmínit o skladbě „Ici Ou Ailleurs“, ve které byl použit výborný arabský sampl. „Ici Ou Ailleurs“ zní skvěle a podtrhuje to také zpěvačka Syleena Johnson. Poslední zajímavou skladbou je Bienvenue, především díky americké zpěvačce Beyonce. Nejnovější počin legendárních IAM patří dle mě k tomu lepšímu, co v současnosti vychází. Pro mě to ale bylo spíš zklamání.

Tagy: IAM Revoir Un Printemps Franci

Rubrika: Recenze, 20. října 2003, Ravenak



Komentáře

Článek dosud nebyl komentován.

Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama