METANCITY – nejen Hip hop

Gulo čar vydají desku roku, Gipsy.cz má neopakovatelnou atmosféru / Reportáž z Django Festu

Přesně takové dojmy jsem si odnesl z Django festivalu, pořádaným Společenstvím Romů na Moravě za podpory Ministerstva kultury České republiky a Statutárního města Brna, který se uskutečnil v sobotu 27. října v brněnském klubu Fléda. Vedle zmíněných skupin Gulo čar a Gipsy.cz toho večera vystoupily dva tradiční hudební soubory Lopézovci a Bagárovci a o taneční vložku se postaraly skupiny Live Dance a Omo Oya. Ta první zvítězila v soutěži Romský talent 2007 v kategorii moderní tanec, té druhé dominuje Afroameričanka Natali, která společně se svými místními kolegyněmi předvedla africký tanec za doprovodu své kapely, jejíž jeden člen údajně bubnuje i na Akonově albu. Důvod, proč jsem se rozhodl tuto akci navštívit, byl prostý. Jak Gulo čar, tak Gipsy.cz mají za sebou úspěšné desky, jež z větší části tvoří obsah koncertního repertoáru. V poslední době však bylo u obou kapel poměrně živo, Django Fest se tak nabízel jako slibná možnost představení nových skladeb.

Gulo čar se za nepříliš velkého ohlasu uvedli na hlavní stagei krátce po osmé večer. Brněnští funkeři si pro tento večer připravili speciální show, která sice netrvala déle než čtyřicet minut, zato však byla nabitá dosud neslyšenými písněmi a jinak zaražnovanými klasikami (a cover-verzí Earth, Wind & Fire). Akustický začátek podkopal zbytečně hlasitý zvuk, jenž se zvláště negativně podepsal na už tak hlasitému zpěvu Ireny Horváthové. Bez perkusisty Radka, nicméně se synovcem-tanečníkem byla na pódiu vidět dobrá atmosféra, která však ne a ne proniknout i dolů mezi lidi. Abych vysvětlil titulek této reportáže, nové skladby převýšily kvalitou mnohonásobně ty starší. Nevím, zda za to mohly „collinsovské“ brýle, které měl klávesista a mozek souboru Pavel Dirda na nose, ale hudebně mi trochu připomínaly skladby George Clintona a jeho skupin Parliament a Funkadelic. Není divu, že publikum, které přišlo buď na tradiční hudbu, nebo na Gipsyho na tyto skvosty české scény příliš nereagovalo. Pokud však bude takhle vypadat jejich příští deska, myslím, že se Gulo čar mohou klidně zařadit mezi své oblíbené vzory. Pokud tedy budou držet „Bílého degeše“ Jirku od mikrofonu, kdykoli se pokusí rapovat.

Nepřekousnu Gipsyho „eminemovskou“ angličtinu, kterou vkládá mezi romské a české sloky, nezkousnu texty jako třeba v Tím, čím chcete a debut Gipsy.cz si taky pustím spíše výjimečně. Když však dojde na koncert, jsem ochotný všechny neduhy ignorovat stejně jako občasné vynechání hlasu, způsobené nasazením, které Gipsy vykazuje. Gipsy má za sebou trojici opravdu výtečných muzikantů, kteří umí svými kousky na pódiu strhnout dav, vtipálek Gipsy sám pak má nesporné charisma, díky němuž nedá lidem vydechnout, ani když před nimi stojí sám a předvádí třeba beatboxovou vsuvku ve stylu Krále popu Michaela Jacksona. Byť vystoupení Gipsy.cz tvořila směs téměř všech písní z Romano Hip Hop, naštěstí už bez zmíněné Tím, čím chcete, užil jsem si ho zrovna tak jako Gulo čar. Jakmile skáče celá Fléda, opravdu jen těžko se tomu dá bránit. Regulérní koncert zakončila Palikeras tumenge. A pokud jsem někdy přemýšlel, proč se muzikanti vrací i při tak slabém potlesku, tady jsem nemusel. Gipsy.cz to ještě okořenili vtipnou hláškou, že „se chtěli jít vyčůrat, ale báli se, že lidi přestanou tleskat“ a dle očekávání přidali Romano Hip Hop, čímž definitivně skončili. A moje účast na povedeném šestém ročníku Django Festu tím pádem taky.

Fotky
Společenství Romů na Moravě

Tagy: Gipsy, Gipsy.cz, Django Fest, Gulo čar, Lopézovci, Bagárovci, Fléda, Společenství Romů na Moravě

Rubrika: Reporty a fotky, 2. listopadu 2007, Ravenak



Komentáře

Článek dosud nebyl komentován.

Redakce neodpovídá a nenese žádnou zodpovědnost za obsah komentářů.
Redakce si dále vyhrazuje právo mazat příspěvky a to zejména ty jejichž obsah nebude věcný, k tématu, bude obsahovat vulgární výrazy, poškozující jakýmkoli způsobem redakci, či její členy.

Reklama zde

Reklama